Výtvarník Jan Rusňák v Pardubicích
autor: archiv
zvětšit obrázekNa počátku jubilejní sté sezóny můžete chvíle před představením a o přestávce ve Východočeském divadle strávit ve foyer prohlídkou díla akademického malíře Jana Rusňáka. Výstava jeho obrazů potrvá do poloviny října do premiéry Markéty Lazarové v režii Jiřího Seydlera.
JAN RUSŇÁK se narodil 19. prosince 1911 v Podolí u Brna a zemřel 13. července 2001 v Pardubicích. Své dětství prožíval na jihu Moravy, už jako chlapec chodil do polí a kreslil okolní přírodu a lidi při práci. A právě na těchto motivech z mládí začal utvářet svůj osobitý umělecký charakter.
První výtvarné vzdělání získal v Brně při studiu kresby a malby ve Škole uměleckých řemesel u profesora Františka Süssera. Ve studiu dále pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze (1936–1940, 1945–1946) ve speciální třídě profesora Vratislava Nechleby, významného představitele českého portrétního umění, kde v letech 1946–1948 působil jako odborný asistent. Na Akademii výtvarných umění si zdokonalil své technické základy pro svoji pozdější figurální tvorbu.
V poválečném období hledal klid ke své práci a přestěhoval se se svou ženou, Jarmilou Rusňákovou, rozenou Tomkovou, absolventkou Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, do krkonošského městečka Žacléř. Zde vznikla celá řada velkých figurálních kompozic s motivy horníků, které ztvárňoval při práci i v době jejich odpočinku. S olejem „Podobizna horníka“ úspěšně vystavoval na První celostátní přehlídce československého výtvarného umění let 1949 až 1951 v Jízdárně Pražského hradu. Figurálním motivem z hornického prostředí „Dva z nejlepších“ se představil v Praze a Bratislavě na dvou celostátních výstavách „Výtvarná úroda 1950 a 1951“.
V portrétech i figurálních kompozicích mu nešlo jen o přesné zpodobnění portrétovaného, ale hlavně o vyjádření jeho charakteristiky. Jeho malba vycházela ze zjednodušení linie a plochy a ze zesílení funkce barvy, kresba byla navenek neviditelná, ale přesto všudypřítomná. V portrétním období jeho tvorby často najdeme obrazy oslavující mateřství a jeho symboly, ženu a dítě. Vznikl tak celý cyklus kreseb a obrazů plných vroucího a čistého citu.
Nedílná část jeho tvorby je také věnována květinám a květinovým zátiším. V nich se projevuje zvláštní cit pro barvu, ušlechtilost tvaru a jistotu ve vyjádření hmoty.
V letech 1951–1963, kdy žil v Chocni, je jednou samostatnou kapitolou jeho umělecké činnosti. Choceňské prostředí přineslo i určitý zvrat v jeho tvorbě. Obracel se k přírodě, ale krajinu tohoto regionu viděl jako málo romantickou, proto ji oživoval pohybem a prací. V tomto období se stal malířem vesnice. Z jistých tahů jeho štětce je cítit, že tomuto prostředí rozuměl. Nechlebova škola se v umělcově tvorbě opět uplatňuje ve figuře. Vznikly tak vynikající kresby i rozměrné obrazy naplněné motivem lidské práce. Za cyklus pěti kreseb „Zemědělství“ získal v roce 1960 Čestné uznání Ministerstva kultury.
Od roku 1963 až do své smrti žil a tvořil v Pardubicích. V těchto letech maloval zátočiny a slepá ramena Labe, venkovské střechy skryté do zeleně, ztvárňoval Polabí s dominantou Kunětické hory, uchvacovaly ho malebné štíty renesančních domů pod pardubickým zámkem. Inspirační podněty čerpal nejen z domova, ale i ze svých cest do bývalé Jugoslávie, Švýcarska, Itálie a Holandska.
Jeho obrazy jsou komponovány expresivní zkratkou, mají pevný kompoziční řád, nic není ponecháno náhodě. Chvějivá čára naznačuje obrys a vše ostatní dokončí jakoby lehce nahozená, vlhká barevná skvrna. Jeho umělecká tvorba byla cílevědomou a odpovědnou prací. Důsledný postup od skic k obrazu byla cesta, kterou nikdy neopouštěl a která charakterizovala jeho náročnost k vlastní tvorbě. Spolu s talentem tak vytvořily pozoruhodné umělecké dílo.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Od Michelangela po Callota
Umění grafiky manýrismu je k vidění ve Valdštejnské jízdárně do 11. srpna 2024. Manýrismus se zrodil v I ...celý článek
Nové realismy
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahrnujících oblasti tv ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Proč bychom se netěšili na Smetanu na brněnském Biskupském dvoře
Plenérovou novinkou na Biskupském dvoře pro rok 2024 bude fraška se zpěvy následovaná operou Proč bychom se ne celý článek
HUDBA
Folkové prázdniny lákají na radikální úpravu polky
Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou... to je každý rok osm dní na přelomu července a srpna naplněných pečl celý článek
OPERA/ TANEC
Pražské jaro v první třetině
Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek