Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 36. týden

Brána poznání Calder
Americký sochař Alexander Calder (1988–1976) přinesl do světa umění nový prvek - pohyblivé sochy, jak říkal Marcel Duchamp: "mobily". Jejich vytvářením se začal zabývat na podzim roku 1931, nejdříve pod vlivem díla Pieta Mondriana, později fascinován učením surrealistů. Kromě pohyblivých soch (mobilů), Calder vytvářel také statické sochy, tzv. stabily. V době druhé světové války, když byl nedostatek materiálu pro výrobu plechových soch, začal Calder používat dřevo, ze kterého vytvářel nový typ soch, tzv. konstelace. Calder vnímal svá díla jako zosobnění organických struktur - těžkých květů na dlouhých stoncích, listů ve vánku a mořských tvorů ve vlnách. Jeho hravé sochy byly zkomponovány z jednoduchých prvků a výrazných barev, v rozpětí od několika málo centimetrů do více než pěti metrů. Calder vnímal svá díla jako zosobnění organických struktur - těžkých květů na dlouhých stoncích, listů ve vánku a mořských tvorů ve vlnách. Jeho hravé sochy byly zkomponovány z jednoduchých prvků a výrazných barev, v rozpětí od několika málo centimetrů do více než pěti metrů.

Calder se v lednu 1931 oženil s Louisou Jamesovou, která byla praneteří spisovatele Henryho Jamese. Calder se se svou budoucí manželkou seznámil v červnu roku 1929 na palubě parníku, když cestoval do Evropy na jednu ze svých výstav. Mladí manželé spolu nejdříve žili v Paříži, v roce 1933 se pak vrátili do Spojených států, kde si v Roxbury v Connecticutu zakoupili starou farmu, kterou přestavěli na svůj nový domov. Jejich první dcera Sandra se narodila v roce 1935, druhá dcera Mary se narodila o čtyři roky později.
Vysílání: 07.9., 15.55 hod., ČT2; Opakování: 08.9., ČT1

Aleje jako součást naší krajiny
Při putování malebnou českou krajinou objevíme spousty cest lemovaných stromy. Aleje a stromořadí vysazovali naši předkové z různých důvodů. Proč lidé vlastně vkládali tolik energie do výsadby alejí a údržby stromů? A jsou dneska tyto aleje vůbec užitečné, nejsou přežitkem v dnešní moderní době? Vypravme se tedy s průvodcem Václavem Cilkem krajinou, a sami si pak odpovězme. Cestou se potkáme s fotografkou Hanou Rysovou, jejíž láskou je fotografování stromů, se zahradními architekty Markétou Veličkovou a Petrem Veličkou, s ekologem Jiřím Klimešem a mnoha alejemi, které tvoří monumentální chodby se stromy, kvůli kterým stojí za to zdvihnout hlavu k nebi.
Pořad natočila v roce 2007 režisérka Ljuba Václavová s kameramanem Josefem Nekvasilem.
Vysílání: 07.9., 17.30 hod., ČT2; Opakování: 11.9., ČT2

Ta naše povaha česká 31 z Doxu
V České republice se již dvacet let snažíme vyrovnat s naší socialistickou minulostí - a moc nám to nejde. Jednou z oblastí, kde se dodnes pohybuje mnoho lidí spjatých s minulým režimem, je justice. Celou dlouhou dobu se na tuto skutečnost snaží poukazovat nejeden politik či aktivista, ale nic moc se nikdy nestalo. V březnu byla vernisáží zahájena výstava výtvarné skupiny Pode bal nazvaná "Malík urvi II" v pražské galerii DOX. Expozice navazuje na deset let starou výstavu "Malík urvi". První výstava proběhla v lednu 2000 v galerii Václava Špály, kde bylo vystaveno 36 portrétů bývalých spolupracovníků StB, KGB, důstojníků StB a komunistických kádrů, kteří se vyznačovali tím, že po revoluci nadále zaujímali důležitá místa v české společnosti. Součástí portrétů byly životopisy informující o předrevolučních i porevolučních aktivitách těchto osob. Výstava měla neobvykle velkou návštěvnost a vyvolala nebývalý společenský a mediální ohlas. Projekt rozpoutal debatu v uměleckých kruzích a stal se zásadním počinem v tvorbě zaměřené na politicko-sociální aspekty od Sametové revoluce. Současný projekt skupiny Pode Bal, MALÍK URVI II, je sestaven z 31 portrétů soudců a státních zástupců, kteří se aktivně angažovali v politických procesech minulého režimu. Jedná se o stále aktivní zaměstnance české justice. Spojuje je jeden prvek: všichni soudí dodnes, často na vyšších pozicích než v minulosti.
Vysílání: 08.9., 20.00 hod., ČT2; Opakování: 08.9., ČT1., 10.9., ČT2

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného umění (2/3)
Své vyprávění o Mikoláši Alšovi začíná profesor Dvořák osobní vzpomínkou, jak v roce 1952 připravoval výstavu ke stému výročí Alšova narození a seznámil se s jeho dcerou, paní Marynou Svobodovou-Alšovou. Tak měl také možnost dostat se k řadě informací, jež by jinde nezískal. O řadu z nich se s námi také podělí.
Vysílání: 11.9., 17.40 hod., ČT2; Opakování: 16.9., ČT1

Kultura.cz
Cheopsova pyramida - celý měsíc bude nad Ostravou svítit Cheopsova pyramida. Projekt ostravských architektů umístil do centra města hrobku egyptských králů. Vytvořili ji pomocí světel.
Igor Kitzberger - portrét sochaře, jehož tvorbou se prolíná zobrazení učitele národů Jana Amose Komenského.
Vysílání: 11.9., 18.35 hod., ČT2; Opakování: 13.9., ČT2

Včely letěly krásně
Rekonstrukce fotografického ateliéru Seidel v Českém Krumlově a znovuobjevení sbírky osmdesáti tisíc historických fotografií se stává nejen podnětem k vyprávění pohnutého životního příběhu dvou fotografů - otce a syna, ale vede také k oživení česko-německého dialogu, ke zpřítomnění dávných životů a zaniklé kultury. Přivádí též k obecnému zamyšlení nad fotografií, která tu není jen historickým svědectvím, ale i mocným prostředkem prožívání a vzpomínání.
Film je zasvěcenou výpovědí o době, která kdysi přešla kolem nás a zanechala stopy, které je nutno znovu odkrýt.
Vysílání: 11.9., 22.10 hod., ČT2; Opakování: 12.9., ČT2

Svět umění Dům života
Dokumentární film režiséra Allana Millera a scenáristy Marka Podwala připomíná na pozadí historie Starého židovského hřbitova v Praze minulost i současnost pražské židovské obce. Hřbitov,"dům života" v hebrejštině, je jednou z nejznámějších pražských pamětihodností a jedním z nejstarších dochovaných židovských hřbitovů světa. Jsou s ním spojeny životní příběhy slavných rabínů, bohatých mecenášů i prostých lidí, kteří po staletí žili na malém prostoru ghetta uprostřed hlavního města českého království. I když už více než dvě stě let neslouží svému účelu, dodnes přitahuje "dům života" statisíce turistů z celého světa a zájem odborníků. Spolu se Staronovou synagógou patří k památkám, které přežily asanaci ghetta na přelomu 19. a 20. století, a jsou symboly židovské obce, která po staletí patřila k nejvýznamnějším v Evropě.
Vysílání: 12.9., 09.45 hod., ČT2; Opakování: 12.9., ČT2