Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Dodo Gombár: Merlin (Grál)

autor: archiv divadla

Velká divadelní sobota, to je nový projekt Švandova divadla na Smíchově, který nabídl 18. prosince 2010 od rána do rána živá setkání nejrůznějších lidí, médií, stylů a žánrů pod jednou střechou. Malí i velcí, diváci či kolemjdoucí, s námi tak mohou strávit celý den nebo se přijít podívat jen na některou část bohatého 24 hodinového programu. V rámci tohoto projektu byla premiérově uvedena inscenace MERLIN ANEB PUSTÁ ZEM, tedy spojení dvou původně samostatných inscenací MERLIN: ZROZENÍ a MERLIN: GRÁL - do jednoho celku. V rozhovoru si povídáme s režisérem Dodem Gombárem zejména nad uvedením druhé části - MERLIN: GRÁL.

Jaká jsou pro tebe hlavní témata druhé části Merlina (Grálu)?
Odchod a návrat. Hledání v dálce, kde vysychá hrdlo vyčerpáním. Hledání v sobě. Nepokoj člověka, který ho žene stále dále, i když dále může být vlastně jen na začátek kruhu, zpět ke kořenům. Pochybnost v hlavě, která je čistá, i když svět je špinavý. Plaché kroky do hloubky snu. Zvířecí bolest ze zrady. Nevyzpytatelnost boží ruky. Smutek, co z vnitra láme mozek. Kapky krve na sněhu. Krev a mateřské mléko je jedno. Neúprosnost jediné jisté konstanty na cestě, které říkáme život – smrt. Zanedbatelnost lidského lopotní, našich hlučných, i těch největších příběhů, z hlediska toku času, století a tisíciletí jen pád do chřtánu bezvýznamnosti. Rafinovanost a nezničitelnost zla. Vášen, co zabíjí nenarozené. Všechno je nakonec jinak, než se zdá.

V druhé části už ponecháváš jen čtrnáct postav. Jeden důvod je, že se tak můžeme dostat blíže k jednotlivým postavám, ke koncentrovanější formě. Má to i nějaký další důvod?
Protože jsem si už neuměl představit zkoušení s celým souborem Švandova divadla v tomto složení a taky proto, že jsem byl unavený z takového masového obsazení.

Je po premiéře. Jaké jsou tvé dojmy? Jsi spokojený?
Je to téma, které nikdy nebude moct být úplně dokončené, tedy nikdy se nedá dospět k něčemu, jako je spokojenost, nebo jakési uklidnění a pohodlný spánek. To je, myslím, síla takovýchto nepřekonatelných zasněžených vrchů. Na druhé straně jakýkoli kontakt s Merlinem je silně znepokojující impulz, zejména směrem do sebe samého; a to považuju při tvořivé práci za nejvíce podstatné. Tedy, pokud se dá v tuto chvíli hovořit o dojmech, tak jsem vděčný a těším se na celek. A také se těším na to, že to už bude za námi, a na to, že to bude jen divadlo a opravdový život půjde dál.

Reakce na první část jsou velmi různorodé. Jak to vnímáš?
Ještě není čas, kdy se dají z reakcí vyvozovat nějaké závěry. Nerad jakýmkoli reakcím podléhám. Tuším, že nikdy nejsem schopný naplnit očekávání. Cítím vnitřní hlas, i když je tišší, než spousta těch hlučných, má větší hodnotu. A protichůdnost těch reakcí a také jisté rozpoutání vášní je vlastně to, co podle mě dává divadlu smysl.

20.12.2010 01:12:11 Redakce | rubrika - Rozhovory

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (1), Rozhovory (1), Z éteru (3), Zprávy (1), Zveme ... (3)

reklama