Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 8. týden

Výtvarnické konfese Karel Malich
Cyklus dokumentů o předních českých výtvarnících je koncipován jako Setkání. Nejde však o pouhý rozhovor, je to půlhodinové spočinutí v mysli a umělecké tvorbě daného tvůrce. Režisér Petr Skala soustředěně sleduje proces vzniku uměleckého díla a názorně tak ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být uvažování o umění a jak spletité jsou cesty v jeho dosažení. Výběr jednotlivých protagonistů byl dán nejen jejich bohatou zkušeností, kterou jsou schopni reflektovat, ale také různorodostí výtvarného zaměření tak, aby cyklus byl jakýmsi průřezem tvorby. Tento díl představuje jednoho z nejvýznamnějších českých umělců, jehož díla jsou zastoupena ve světových galeriích a je svým způsobem unikát, neboť dosud s televizní kamerou komunikoval velmi málo.
Vysílání: 23.2., 14.15 hod., ČT2; Opakování: 02.3., ČT2.

Santa Laura
Doly, ležící přímo pod písčitým a kamenitým povrchem Chilské náhorní plošiny, jsou nejbohatším nalezištěm dusičnanu sodného neboli ledku. Vysoké komíny se výstražně tyčí nad polorozpadlými budovami. Neobvyklé světové dědictví na seznamu UNESCO připomíná půl století zavřené doly na unikátním místě a bývá občas nazýváno rozpadající se katedrálou průmyslového věku.
Vysílání: 23.2., 17.40 hod., ČT2; Opakování: 27.2., ČT2.

Krásný ztráty
Asi nejznámějším dílem Jaroslava Róny je pomník Franze Kafky na Starém Městě. Jeho autor, původně vyučený kožešník, patří dnes k nejznámějším představitelům střední generace českého výtvarného umění. Dnes učí na Akademii výtvarných umění sochařství, stál u zrodu generační skupiny Tvrdohlaví, jejíž název prý dokonce vymyslel a mezi jejíž členy patřili také například Jiří David, František Skála, nebo Stanislav Diviš.
Michael Třeštík sám sebe označuje za sběratele umění, ale ve skutečnosti je velmi renesanční osobností. Byl architektem, novinářem, vydavatelem, filmovým dramaturgem i konzultantem a obchodníkem s uměním. Kromě toho je také manželem režisérky Heleny Třeštíkové, a to už úctyhodných pětatřicet let. Z jeho vydavatelství pravidelné publikace Kdo je kdo, která před masivním rozvojem internetu informovala o elitě české společnosti, se postupně stal internetový i kamenný obchod s výtvarným uměním.
Vysílání: 24.2., 21.50 hod., ČT2; Opakování: 02.3., ČT2.

Cestování s Dvojkou Aleje jako součást naší krajiny
Při putování malebnou českou krajinou objevíme spousty cest lemovaných stromy. Aleje a stromořadí vysazovali naši předkové z různých důvodů. Proč lidé vlastně vkládali tolik energie do výsadby alejí a údržby stromů? A jsou dneska tyto aleje vůbec užitečné, nejsou přežitkem v dnešní moderní době? Vypravme se tedy s průvodcem Václavem Cílkem krajinou, a sami si pak odpovězme. Cestou se potkáme s fotografkou Hanou Rysovou, jejíž láskou je fotografování stromů, se zahradními architekty Markétou Veličkovou a Petrem Veličkou, s ekologem Jiřím Klimešem a mnoha alejemi, které tvoří monumentální chodby se stromy, kvůli kterým stojí za to zdvihnout hlavu k nebi.
Pořad natočila v roce 2007 režisérka Ljuba Václavová s kameramanem Josefem Nekvasilem.
Vysílání: 25.2., 17.25 hod., ČT2; Opakování: 26.2., ČT2.

Klíč od domova
Známý český malíř Jan Zrzavý má světovou proslulost. Jeho obrazy nestárnou a těší už mnohou generaci.
Vysílání: 26.2., 15.40 hod., ČT2.

Toulky za uměním Lidé, místa, vzpomínky Dagmar Hochové
Osmý díl místopisné série vypráví o tom, čím přitahovalo známou fotografku okolí železničního mostu, o půvabu náplavky, jak tu vznikly její nejslavnější fotografie a proč nikdy nefotila architekturu. Ta je naopak leitmotivem historiků, kteří obdivují jak most sám, tak architekturu kolem, zejména tu z období kubismu.
Vysílání: 26.2., 16.55 hod., ČT2; Opakování: 02.3., ČT2.

Šumná města Šumný Rakovník
Svérázný průvodce David Vávra se na mopedu značky Stadion projede krajinou z obrazů Václava Rabase, Rakovníkem, Krušovicemi a Karlovicemi. Navštíví rakovnickou galerii, proslulou šamotku Rako, umyje se originálním mýdlem Otta a setká se s dílem architektů Karla Zuzky, Otakara Novotného, Františka Alberta Libry a Hanuše Zápala.
Vysílání: 26.2., 21.40 hod., ČT2; Opakování: 27.2., ČT2., 02.3., ČT2.

Deset století architektury Velké Losiny, zámek
Od konce 14. století získával rod Žerotínů v okolí Velkých Losin královské výsady a statky. Rodová tvrz brzy nestačila rozpínavosti Žerotínů. Po vzoru jiných šlechticů v letech 1580–1589 Jan starší ze Žerotína na tomto místě vybudoval renesanční zámek. K hlavní budově byla připojena dvě dvoupatrová křídla a tak vzniklo nádvoří otevřené na jih do volné krajiny. Počátkem 17. století byl terén upraven do podoby renesanční zahrady, která později zanikla při stavbě obytného barokního traktu. Na konci jednoho křídla byla připojena vysoká osmiboká věž. Venkovní zámecká fasáda je ozdobena renesančními sgrafity.
Nádvoří je ve všech patrech spojeno toskánským řádem arkád. Vstup do sálů je pouze z arkádových ochozů, sály jsou k sobě přiřazeny bez vyššího jednotícího plánu a uvnitř přístupné z jednoho do druhého. Hlavní reprezentační prostora je Rytířský sál vyzdobený kazetovým stropem i ornamenty na zdech. Vedle se dochoval portrétní sál předků. Tak zvaná jídelna byla později rozdělena barokním obloukem na dvě části a na zdech je vyzdobena francouzskými tapiseriemi z let kole 1660, pocházejícími z dílny v Aubussonu. Čtvercová místnost za Rytířským sálem sloužila jako knihovna a obsahuje asi 2000 vzácných svazků z doby Žerotínů. Stěny jsou pokryty koženými tlačenými tapetami s erby. K jedinému zásahu do prostor renesančního zámku došlo v letech 1738–1742, kdy tu byla provedena rozsáhlá úprava kaple probouráním stropu do prvního patra. Fresková výmalba je od Jana Krištofa Hankeho, význačného barokního malíře na Moravě. Na místě hospodářských staveb vznikla v roce 1693 nová barokní budova, kam se majitelé zámku přestěhovali. Díky tomu byl renesanční ráz zámku zachován. Připravil Jaroslav Černý. Vysílání: 27.2., 17.25 hod., ČT2.