zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Spor o čistotu lásky

De Marivauxe: Spor (Foto I. Mičkal)

  

Hru o jednom pokusu, který měl rozřešit hádku o to, zda prapůvodcem nevěry je žena nebo muž, uvedlo divadlo ABC v premiéře 4. a 5. října 2002 na své experimentální studiové scéně Abíčko. Spor - jeden z posledních textů dramatika Pierra Carleta de Chamblain de Marivauxe, se vyznačuje typickou jemnou hrou citů. Tato hra plně vynikla v komorním prostředí Abíčka. Scénu tvořila pouze dvě „jevišťátka“ se schody, magickou černou barvu prořezávaly pouze reflektory a bílá barva „andělíčkovských“ nočních úborů čtyř protagonistů. Vedle těchto scénických prostředků vsadil režisér Aleš Bergmann ještě na scénický zvuk, který dokresloval prostředí háje, břehu potoka a výskyt živočichů.

Právě čistota hereckého projevu dvou párů, odděleně vychovávaných, dodávala této hříčce roztomilost a hravost. Parodie na setkání muže a ženy u stromu poznání vystupňovala přítomnost dalšího páru. Jako nestranní průvodci a mentoři děje vystupovala dvojice černých sluhů Carrise (Jana Hermachová) a Mesrou (Jaroslav Vlach). Tyto postavy působily nešťastně. Zejména projev Jaroslava Vlacha, který hrál trochu toporně. Jana Hermachová ztvárnila správnou obětavou služku a moudrou chůvu.

Proti nim stojí dovádění a hraní mladých párů. Nástrahy mezi nimi jsou velmi zajímavé. Například zrcátko, které dostala Ëglé, zachycuje ženskou marnivost pro krásu. Setkání dvou ženských protagonistek – Églé a Adine, se neobejde bez hádky, která vyústí až k charakteristickému „vyškrábání“ očí a „vytrhání“ vlasů. Scéna má opět silný náboj. Vedle toho, když se setkají oba mužští protagonisté Azor a Mesrin, jejich poznávání je místy až humorné, ale hlavně na rozumné úrovni.

Hra Spor nevyvolá při díky hravosti a čistotě, ale rovněž se nezapíše mezi zlaté inscenace v repertoáru divadla ABC.

Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux Spor
překlad Hana Hájková; výprava a režie Aleš Bergman; dramaturgie Pavlína Morávková.
Osoby a obsazení: Carise, černoška, služka (Jana Hermachová); Mesrou, její bratr, sluha (Jaroslav Vlach); Églé (Petra Hřebíčková); Azor (Martin Písařík); Adine (Klára Jandová/ Zuzana Kainarová); Mesrin (Miroslav Hrabě/ Jiří Ressler).
Premiéry se konají 4. a 5. října 2002 na malé scéně Divadla ABC v Ábíčku.

4.11.2002 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 24 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Recenze

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Andrea Zelová a Libor Matouš (Proč bychom se netěšili...)

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek



Časopis 24 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Víra tipy 24. týden

Cesty víry

Křesťanský magazín
Poutní magazín Jana Vávry tentokrát zavede diváky do Krkonoš. Tradice spiritistického hn celý článek

další články...