Scéna.cz 

Výtvarné tipy 49. týden

Praha, město věží (14/16) Vodárenské věže
Z velkého množství pražských vodárenských věží si Viktor Preiss vybral pro své stoupání věž v průčelí Barrandovských ateliérů, věž v hlavní budově Thomayerovy nemocnice, vyrovnávací věž architekta Hubáčka na Děvíně, obligátní Vinohradskou vodárnu, torzo Libeňské vodárny na Mazance a chátrající Novomlýnskou vodárnu. Nakonec vše uzavřou dvě nejobletovanější vodárny centra Prahy - Šítkovská a Malostranská-Petržilkovská vodárna. Vysílání: 06.12., 11.15 hod., ČT2; Opakování: 10.12., ČT2.

Panství Versailles
Hlavním autorem originálního pojetí zahrad byl Le Notre, kdo přenesl do Versailles koncepci francouzské zahrady v pozoruhodném měřítku. Architekt vytýčil páteř zahrad. Potom rozčlenil prostor směrem k západu sítí kolmých a paprskovitě vybíhajících alejí. Vznikl tak dojem struktury a geometrického řádu. Často se říkalo, že Le Notre začlenil hegeometrii do krajiny. A to je přesně postup, který tu můžeme vidět. Je zde přirozené prostředí, zvlněná krajina, a Le Notre do ní vtiskl pravoúhlou geometrickou mříž. Vysílání: 08.12., 10.15 hod., ČT2; Opakování: 12.12., ČT2., 14.12., ČT2.

Architektura (45/45)
Knihovna, to je především mýtus: totiž o tom, jak shromáždit veškeré vědění a veškeré spisy všech národů, co na světě žijí. V průběhu staletí se k tomuto mýtu přidala ještě utopie: tuto univerzální moudrost dát do služeb všem. Ve Francii bylo třeba počkat až do 19. století, než se přístup ke kultuře zdemokratizoval. Osm let po červencové revoluci v roce 1830 vláda rozhoduje o stavbě univerzitní knihovny v Paříži. Sloužit má výchově, nikoliv pouze erudici. Poprvé v dějinách knihoven nebude nové zařízení součástí zámku nebo kláštera, bude to samostatná budova. Tak spatřil světlo světa koncept veřejné knihovny přístupné všem. Nová knihovna zdědí soubory, které dříve patřily klášteru sv. Jenovéfy, po konfiskaci při revolučních událostech se z něho stalo lyceum. Půl století poté, co byli vyhnáni kněží, čeká obdobný osud i knihy. Vysílání: 08.12., 14.20 hod., ČT2; Opakování: 12.12., ČT2., 14.12., ČT2.

Z Náchoda až na konec světa
Malířské dílo Hieronyma Bosche svou symbolikou a nejednoznačností dodnes dráždí milovníky umění i odborníky. Před nedávnem vzbudil senzaci objev v zámecké galerii v Opočně, neboť vzniklo "podezření", že by mohlo jít o ztracený obraz holandského mistra. Domněnka se sice nepotvrdila, ale znovu rozvířila zájem o Boschovo dílo.
Největší sbírku Boschových obrazů má madridské Prado. Vlastní i jedno z nejslavnějších malířových děl - "Zahradu rozkoší". Spoluprací české Nadace Hieronymus /sídlící v Náchodě/ a galerie Prado vznikl projekt na záchranu "Zahrady rozkoší", která, jak se ukázalo, byla v katastrofálním stavu. Při restaurování obrazu pomáhali i odborníci ze světově proslulého Gettyho centra v USA. Dokumentární pořad přibližuje dílem prostředí, v němž Hieronymus Bosch žil a tvořil, dílem průběh restaurování slavného obrazu. Vysílání: 09.12., 02.00 hod., ČT2.