Scéna.cz 

Literární tipy 47. týden

Slovenská vlna – Nesmrtelní - Projekt Alfa
I ty nejlepší úmysly mohou mít smrtelné následky. Slovenský film na motivy díla R. L. Stevensona Podivný případ dr. Jekylla a pana Hydea (2010). Hrají: M. Noga, S. Halčáková, E. Pavlíková, F. Kovár, D. Krajčovič a další. Režie Karol Vosátko (Ve slovenském znění)
Renomovaný lékař a výzkumník (M. Noga) se věnuje vývoji léku na smrtelnou diagnózu 18-86, která se v posledních letech rozšířila v Evropě. Tajně a proti lékařské etice zkouší sérum na neznámém dobrovolníkovi. K potvrzení a ověření všech vlastností nového léku potřebuje ještě nějaký čas. Mezitím mu však umírají pacienti. Jedním z posledních nakažených je i malý syn ředitelky nemocnice.

Mezitím se ve městě objevují případy brutálních vražd, ke kterým dochází většinou v noci. Lékař je jimi znechucen stejně jako všichni ostatní. Jenže jemu se narozdíl od nich vybavují v paměti detaily těchto hrůzných událostí. Jen zvolna mu dochází, že netrpí halucinacemi, nýbrž něčím zcela jiným. To on je dobrovolníkem, který zkouší na sobě léčit zhoubnou nemoc novou protilátkou. A ta má vedlejší účinky, které v lékařově podvědomí probouzejí jeho zrůdné druhé já...
Slovenský film z cyklu Nesmrtelní vznikl tentokrát na motivy známého díla R. L. Stevensona Podivný případ dr. Jekylla a pana Hydea. Snímek je na Slovensku prvním svého druhu, který vznikal celý na modré ploše. Herci se při natáčení pohybovali v imaginárním prostředí a až během postprodukce dostal film fantastické kulisy.
Vysílání: 25.11., 23.35 hod., ČT art

Klobouk dolů - Cesta do hlubin Célina
Portrét jednoho z největších romanopisců, který zlomil mnoho konvencí. Francouzský dokument (Premiéra)
Louis-Ferdinad Destouches (1894–1961), proslulý pod jménem Céline, pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a z Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal.
Jeho prvotinou je román Cesta do hlubin noci (1932), v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu.
V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Z ostudy kabát (Les Beaux Draps, 1941). Jejich vydávání je ve Francii zakázáno.
Ačkoliv nebyl představitelem vichystického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci kvůli pamfletům, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu, kam se již dříve uchýlila vichystická vláda, a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k propadnutí poloviny majetku a ztrátě občanských práv. V Dánsku strávil rok ve vyšetřovací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů.
Vrátil k medicíně, což mu moc nevynášelo, a žil a ordinoval v Meudonu u Paříže v domě, kde dosud žije jeho vdova Lucette Almanzor.
Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrý odpůrce establishmentu, jsou jeho názory vysoce kontroverzní.
Vysílání: 26.11., 21.20 hod., ČT art
Opakování: 30.11., ČT art., 02.12., ČT art

Básníci Evropy - Herman van Veen
Návštěva u populárního holandského herce, zpěváka a autora písní (1999). Scénář a režie J. Vondrák
Dnes uváděný díl představuje vynikajícího holandského herce, skladatele, zpěváka a především báječného textaře H. van Veena. Pořad byl natáčen jak na koncertě v Berlíně, tak především u něj doma. Cyklus Básníci Evropy připravila Česká televize v koprodukci se společností Free Art Records.
Vysílání: 26.11., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 01.12., ČT art

Literární adaptace - První láska
Marie Tomášová v roli půvabné Ziny vzbudí opravdový cit v mladém šlechtici (1969). Dále hrají: P. Štěpánek, V. Ráž, I. Racek, A. Myšková, F. Horák, F. Husák a další. Scénář podle I. S. Turgeněva napsal J. Bouček. Kamera F. Němec. Režie V. Jordánová
Zina Zasekinová pořádá ve svém paláci večírky, na nichž flirtuje se svými mužskými hosty. Všichni jsou do půvabné ženy zamilovaní a žárlí jeden na druhého. Nového hosta, mladičkého Voloďu Voronina, Zina vyznamenává zvláštní přízní a mladík se do ní opravdově zamiluje. Zina ho má ráda, jak říká, ale žádnou naději mu nedává. Přesto si však lásku našla, čeká na ni tajně ve tmě v zahradách...
Novela I. S. Turgeněva se stala podkladem pro příběh lásky a zrady, v němž hlavní role milostného trojúhelníku ztvárnili Marie Tomášová, Petr Štěpánek a Vladimír Ráž.
Vysílání: 28.11., 23.30 hod., ČT art

Herecké hvězdy - Bratranec Pons
Ladislav Pešek v televizním zpracování slavného románu H. de Balzaca (1973). Dále hrají: Z. Řehoř, D. Medřická, J. Vinklář, K. Slunéčková, J. Chlumská, V. Stach, J. Hálek a další. Scénář M. Hubáček. Kamera A. Nožička. Režie O. Kosek
Inscenace režiséra Otakara Kostka a scenáristy Miroslava Hubáčka z roku 1973 přináší strhující vylíčení osudů člověka, jehož umírání se stává pro lidi v jeho okolí signálem ke kolotoči chamtivosti. Je to mistrovská analýza lidských typů a především společnosti, založené na všemocné síle peněz. Televizní zpracování slavného klasického románu Honoré de Balzaca poskytlo především příležitost hereckému mistrovství Ladislava Peška v titulní roli.
Vysílání: 01.12., 00.15 hod., ČT art