Scéna.cz 

Výtvarné tipy 3. týden

Holašovice - odkaz středověku
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy památek UNESCO na českém území (2011). Režie J. D. Novák.
Počátky obce se datují již do druhé poloviny 14. století. Dodnes tomu nasvědčuje její půdorys i dispozice domů, v jejichž interiérech lze dohledat původní středověké prvky (klenby, oblouky atd.). V průběhu staletí procházely stavby vývojem, a dnešní podobu získala obec v 18. a 19. století. Zůstává tak příkladem nejzachovalejší jihočeské lidové architektury.
Vysílání: 19.1., 09.35 hod., ČT2, Národní klenotyOpakování: 21.1., ČT2., 23.1., ČT2., 25.1., ČT2.

Královské paláce (2/3)
Hrad Windsor. Dokumentární cyklus BBC (Premiéra).
Je to nejvýznamnější pamětihodnost, památník anglické tradice. Budova, která se stala v průběhu staletí symbolem důležitých změn. Windsor je nejstarší a největší obývaný hrad na světě. Britští králové tu žijí už téměř tisíc let. I proto v mnohém připomíná středověkou pevnost.
Historie hradu začíná v druhé polovině 11. století. Po svém vpádu do Anglie se Vilém Dobyvatel rozhodnul postavit na strmém křídovém útesu vojenskou pevnost. Bylo to nejvýše položené místo v krajině a mělo strategický význam nejen proto, že tudy vedla hlavní cesta z Londýna na západ. Hrad Windsor je plný pokladů. Jsou to předměty nejen krásné samy o sobě. Svědčí navíc o vkusu králů a královen, kteří - každý po svém - přispěli k utváření tohoto jedinečného sídla.
Vysílání: 15.1., 20.25 hod., ČT art
Opakování: 18.1., ČT art.

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Petrem Parléřem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš.
Druhý díl je věnován Staroměstské mostecké věži. Profesor František Dvořák ji nazývá skvostem. Byla vybudována za vlády Karla IV. a nese portréty osobností tehdejšího světa. Dvě sochy - sedící postavy, jsou autentické portréty vytvořené Petrem Parléřem - Karel IV. a jeho syn Václav IV. Ten má na hlavě císařskou korunu a drží klenoty, sochy tudíž musely vzniknout až po smrti jeho otce. Mezi těmito dvěma sochami je patron Karlova mostu svatý Vít. Zadní strana staroměstské mostecké věže přišla o svou výzdobu za obléhání města Švédy. Interiér věže sloužil jako prominentní vězení pro zadlužené syny bohatých měšťanů.
Vysílání: 15.1., 23.45 hod., ČT art
Opakování: 18.1., ČT art., 21.1., ČT art.

Architektura (27/45)
Emanuelle Rocco a Umbertova pasáž v Neapoli.
V polovině devatenáctého století Neapol byla jednou z největších metropolí sjednocené Itálie, nejvýznamnějším přístavem v zemi a důležitým ekonomickým a průmyslovým střediskem. Je to ale také město s nezdravým ovzduším, kde vládnou příšerné hygienické podmínky, které v roce 1884 vyvolají strašlivou epidemii cholery. V roce 1885 jsou konečně zahájeny rozsáhlé ozdravné práce – mají „vykuchat“ město, jak se tehdy říkalo. V rámci nejdůležitější operace má být srovnána se zemí čtvrť, kde epidemie vypukla. Neapolská buržoazie dostává konečně možnost zasáhnout do rozvoje města. Zásah bude současně monumentální a moderní. Představuje ho dóm z oceli a skla, nápadně se vymykající měřítku a celkovému vzhledu starého města. Pod dómem se skrývá jeden z největších vynálezů architektury 19. století, ulice nového typu, procházející blokem domů, vyhrazená pouze chodcům a chráněná skleněnou střechou. V Itálii se jí říká „la galleria“, ve Francii pasáž, krytý průchod. První pasáže, které se v Paříži objevily počátkem 19. století, charakterizovaly skromné rozměry – šlo spíš o stavby, které v důsledku spekulací s nemovitostmi vybudovali soukromí podnikatelé v saturovaném centru města. Umbertova galerie je vzdálený potomek tohoto prototypu, jeho monumentální verze.
Vysílání: 16.1., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 21.1., ČT art., 23.1., ČT2.