Scéna.cz 

Proměna ve Švandově divadle

Hru inspirovanou vůbec nejznámější povídkou Franze Kafky PROMĚNA připravuje jako poslední premiéru této sezóny Švandovo divadlo v Praze. Kafkovu předlohu, která patří k zásadním dílům světové literatury, tu režíruje Dodo Gombár, umělecký ředitel divadla. Premiéra bude 31. května, tři dny před 90. výročím spisovatelova úmrtí.
„Uvádíme inscenaci o vzpouře proti očekávání. O vzpouře proti očekávání doma, v práci i ve vlastní hlavě. O tom, jak úsměvné jsou všechny naše plány a jak hlasité mohou být naše sny,“ říká Dodo Gombár.

Ten jako umělecký šéf už čtvrtým rokem otevírá v divadle prostor výrazným tvůrcům s jasným autorským rukopisem, jejichž hry podle kvalitních předloh přitahují ke Švandům zaslouženou pozornost i diváky.
Gombárova Proměna podle Franze Kafky tak navazuje na linii zdařilých, publikem dobře přijatých her, jakou byl v této sezóně třeba Bondyho Šaman v režii Viktorie Čermákové, Možná že odcházíme podle Jana Balabána v režii Martina Františáka, Země Lhostejnost věnovaná dílu a osobnosti Karla Kryla (r. D. Gombár), ale i Čapkův Krakatit zdramatizovaný a zrežírovaný Danielem Hrbkem či moderní verze Shakespearova Hamleta režiséra Daniela Špinara.

Franz Kafka tak, jak ho nečekáte

Roli Řehoře Samsy, který se jednoho rána probudí z nepokojných snů a zjistí, že se v posteli proměnil v jakási nestvůrný hmyz, ztvární v Proměně Marek Pospíchal – sympatický rodák z Petrohradu a výtečný divadelní herec patří ke stálicím smíchovského souboru. V dalších úlohách vystoupí Martina Krátká (Sestra), Kristýna Frejová (Matka), Petr Vaněk (Otec), David Punčochář (prokurista), Tomáš Pavelka a Patrik Děrgel (nájemníci) a Erika Stárková nebo Andrea Buršová (Posluhovačka).
Proměny se dočká i Velký sál Švandova divadla, v němž diváci zažijí divadlo trochu jinak: hlediště bude totiž umístěno přímo na jevišti. V pozměněném divadelním prostoru čeká na publikum podmanivý, směšný, tragický a zároveň dojemný příběh o jednom děsivém snu, z něhož se naštěstí všichni vrátí do skutečnosti. Všichni, kromě Řehoře. „Jakým tichým životem to rodina žije. To jsem je hezky zaopatřil. Tak pěkný byt. Ale což jestli teď všechen klid, všechen blahobyt, všechna spokojenost vezme hrozný konec?“, ptá se sám sebe Řehoř, který ten den nechává poprvé ujet svůj ranní vlak a vystupuje tak i z vlaku svého života. Franz Kafka tak, jak ho nečekáte.