Scéna.cz 

Venuše ve Švehlovce: na scénu vstupuje nový divadelní prostor

V architektonicky cenném sále proběhne ve dnech 4., 7., 8. a 9. 10. 2014 křest fungování nového kulturního centra Venuše ve Švehlovce, které se nachází v divácky atraktivní lokalitě náměstí Jiřího z Poděbrad. Venuše představuje stálou scénu pro tři rezidenční divadelní soubory. Depresivní děti touží po penězích – avantgardní soubor působící zejména na poli site-specific, kterému není nic svaté. Pod uměleckým vedením Jakuba Čermáka si pohrává s klasickými díly a postmoderními atributy současných kulturních fenoménů.

Mladý generační soubor absolventů KALD DAMU, který na sebe výrazněji upozornil představením REGULACE INTIMITY. 12 párů očí, 12 úhlů pohledu, 12 hereckých individualit.
Chemické divadlo – mladé uskupení usilující o hledání nových forem divadla poezie. Představení Chemického divadla uvádějí divadlo poetické, ne však knižní, divadlo v tom nejvnitřnějším smyslu angažované a životné. Prostor ovšem nabídne daleko širší využití: workshopy, recitály, filmová promítání, taneční performance a komunitní akce.
Venuše otevře své brány již na počátku října. Budou zde uvedena tři představení tří rezidenčních souborů. Jako první vstoupí do Venuše 4. 10. 11:55 s představením HODNÍ CHLAPCI, které si již během svého uvádění v DISKu vydobylo pozitivní ohlasy divácké i odborné veřejnosti. Další představení, uváděné v rámci festivalu Next Wave 7. 10. s reprízou 8. 10., prověří odolnost a výdrž pražské divácké obce. Bude se jednat o premiéru skandální adaptace 120 DNŮ SODOMY MARKÝZE DE SADE v podání uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích. Třetí skupina, Chemické divadlo, uvede 9. 10. kondenzovaný kabaret CHEMICKÁ VENUŠE.
„Jsme velice vděční, že se nám podařilo navázat s Kolejemi a menzami Univerzity Karlovy spolupráci a prostor získat do dlouhodobé rezidence“, vysvětluje Barbora Mitošinková, předsedkyně spolku Zákulisí, který centrum provozuje. „Smyslem fungování centra je poskytnutí scény souborům a umělcům nejen z oblasti alternativního divadla, kde mohou své počiny realizovat.“

Historie sálu
Sál byl postaven jako součást komplexu Švehlovy koleje ve stylu pozdního mezinárodního art deco s prvky rondokubismu ve dvacátých letech dvacátého století. Jeho význam za doby komunismu pozvolna upadal, stejně jako investice do údržby a oprav. Po sametové revoluci zde krátce fungoval klub Belmondo, poté se sál až do současnosti pro veřejnost uzavřel. Historik architektury Zdeněk Lukeš soudí: „Je skoro zázrak, že se zde zachovala původní okna, stejně tak lustry s výraznými prvky art deco. V prostoru se nenacházejí výraznější nešetrné úpravy, a jeho architektonická hodnota je tedy značná.“
Zájem o zapomenuté prostory a budovy zažívá v posledních letech značný nárůst. Zašlé stěny, specifický architektonický styl interiéru, vynikající akustika, částečné umístění v podzemních prostorech v sobě skrývají silný potenciál. „Genius loci sálu je něco, s čím se samozřejmě dá při výběru představení a scény cíleně pracovat a v divácích zanechává silný dojem“, vysvětluje umělecký vedoucí souboru Depresivní děti Jakub Čermák.