zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Vánoční koncert Gloria in excelsis Deo

Notre Dame

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Pěvecký sbor Notre Dame, působící při chrámu Matky Boží před Týnem v Praze, pořádá ve středu 7. ledna 2015 od 19:30 hod. vánoční koncert s podtitulem Gloria in excelsis Deo. Koncert se bude konat v Týnském chrámu a zazní Vánoční Luboše Fišera, Ceremony of Carols Benjamina Brittena a známé francouzské koledy v úpravě Otty Alberta Tichého. Vstupné dobrovolné.

Luboš Fišer (30. září 1935 – 22. června 1999)
Jeden z nejtalentovanějších českých hudebních skladatelů dvacátého století, jehož tvůrčí odkaz zřejmě zůstane trvalou hodnotou i pro příští generace. Fišer byl na Pražské konzervatoři a následně i na Akademii múzických umění v letech 1952-1960 žákem Emila Hlobila. Ještě za studií na konzervatoři získal v roce 1955 za svou I. sonátu pro klavír 2. místo v Soutěži o cenu Vítězslava Nováka. Rovněž jeho absolventské dílo, opera Lancelot, vzbudilo mimořádnou pozornost díky střídmému, úspornému užití výrazových prostředků a melodicky nosným motivům.
Základními kameny Fišerova úspěchu se poté staly jednak orchestrální skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965, dílo bylo poctěno třetí cenou ve skladatelské soutěži Pražského jara 1965 a 1. cenou v soutěži UNESCO v Paříži 1966), jednak sborový cyklus Caprichos pro komorní a smíšený sbor na texty Goyových nápisů k obrazům ze stejnojmenného cyklu (1966). Již v těchto skladbách se ukázalo, že Fišer, který navazoval na tradici klasiky dvacátého století, zejména na dílo příslušníků francouzské tvůrčí skupiny Šestka, na tvorbu Stravinského, Šostakoviče, Prokofjeva a Martinů, směřuje k filosofické náplni vlastní tvorby i k nalézání spojovacích článků s přínosy nově se formujících tvůrčích postupů. Fišerovu tvorbu tedy ovlivnila i Nová hudba, zejména její polští průkopníci, než se v sedmdesátých letech vrátil k tradičnímu způsobu zápisu hudebního díla. Připomeňme, že v některých skladbách využil i přínosů proporční notace nebo řízené aleatoriky a že se jeho díla vyznačují typickým zřetězením stručných ploch; to platí o Sonátě pro housle Ruce nebo o kompozici Nářek nad zkázou města Ur. Častým inspiračním zdrojem Fišerových skladeb byly dávné plody kulturního dědictví minulosti, například sumerské nebo chetitské texty, středověká rytířská kultura, renesanční dědictví, a také odkaz velkých myslitelů, jakými byli Galileo Galilei či Albert Einstein. Fišer se uplatnil také jako velmi vyhledávaný autor filmové a scénické hudby (mj. Smrt krásných srnců, Sestřičky, Pozor, vizita!, Lásky mezi kapkami deště, Zlatí úhoři, Petrolejové lampy, Svatby pana Voka, Případ pro začínajícího kata, Flirt se slečnou Stříbrnou, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřina Horowitzovou).
Vánoční koledy pro sóla, smíšený sbor a orchestr, jež vznikly v roce 1969, obsahují na dvě desítky motivů, jež jsou zvukově dokonale zpracovány a představují dnes už v nejlepším slova smyslu klasickou, posluchačsky nesmírně vděčnou součást vánočních koncertů.

29.12.2014 11:12:54 Redakce | rubrika - Koncerty

Časopis 22 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Koncerty

FOK zakončí 89. sezónu Mahlerovým Vzkříšením

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s šéfdirigentem Tomášem Braunerem uvede 12. a 13. června Druhou symfonii ...celý článek


Vídeňští filharmonici vzdají hold Bedřichu Smetanovi

Koncert v parku zámku Schönbrunn (Foto: Niklas Schnaubelt)

V pátek 7. června zvou Vídeňští filharmonici na 21. ročník svého tradičního Letního nočního koncertu v kulisác ...celý článek



Časopis 22 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 22. týden

Benátky

Mýty a fakta historie - Egypt (2/6)
Prokletí Tutanchamona. Příběh nejslavnějšího archeologického objevu vše celý článek

další články...