Scéna.cz 

Filmy k 70. výročí konce 2. světové války

7 dní hříchů
Vica Kerekes a Ondřej Vetchý v hlavních rolích koprodukčního filmu ČT. Útěk Agnes, německé manželky českého lesníka, je zahalen tajemstvím. Jen ona sama ví, kdo a proč ji hledá... Podle skutečných událostí sedmi poválečných dnů na Šumpersku roku 1945 (2012). Dále hrají: J. Hylebrant, J. Schmitzer, I. Bareš, A. Mokos, F. Bondarčuk, K. Kolajová a další. Scénář J. Urban. Kamera J. Ďuriš a M. Šec. Režie J. Chlumský.

Sudety, traumatický bod moderních českých dějin, místo, kde se po staletí utvářely vztahy Čechů a Němců, prostor, který se vinou 2. světové války stal bojištěm druhých proti prvním a naopak. Český lesník Jan Olšan v pohnutých květnových dnech roku 1945 zoufale hledá svou německou ženu Agnes, která záhadně zmizela. Olšan netuší, že se Agnes stala nepohodlnou svědkyní, která ohrožuje mocenské zájmy určité skupiny lidí. Fašisté prchají a v kraji pod Kralickým Sněžníkem hledají především jídlo. Češi pořádají zlatokopecké výpravy za hmotným majetkem a kolonizují opuštěné německé domy. Násilí je každodenní samozřejmostí, divoký odsun přehlíženým faktem a vražda nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému. Hoteliér Brachtl, který celou válku hostil fašisty, stojí v čele Revoluční gardy, Olšanův bratranec Přikryl ve funkci předsedy Okresního národního výboru kličkuje, jak se dá, a válkou unavený major Uvarov striktně trvá na spravedlnosti a lidských právech, ať jde o kohokoliv. Lze si v těchto hektických dnech, během nichž se vzedmula všechna lidská špína, uchovat čest a čisté svědomí? A lze zachránit jedno bezdětné manželství?
Vysílání: 03.5., 21.50 hod., ČT1

Pramen života
Dospívající dívka Grétka zažívá nečekaný osudový vztah v nacistickém programu Lebensborn, kde má být zneužito její ženství. Film scenáristy V. Körnera získal hlavní ceny festivalů ve Zlíně a v Quebecu (1998). Hrají: M. Hilmerová, M. Sieczkowski, V. Cibulková, K. Dobrý, J. Somr, B. Poloczek, L. Kostelka, V. Mareš, B. Turzonovová, A. Švehlík, V. Jandák, J. Tesařová a další. Kamera M. Jícha. Režie M. Cieslar. Baladický příběh scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Milana Cieslara o dospívající dívce Grétce ze slezského pohraničí, která se dostala do nacistického programu Lebensborn pro vypěstění čisté nordické rasy. Mladičká Grétka Weiserová je pod záminkou rentgenové prevence proti TBC poslána do lesního sanatoria Isolde. O svém poslání zprvu nemá tušení. Neví, že sítem na převýchovu prošla přičiněním učitele, který jí chtěl po matčině smrti pomoci k lepšímu životu, a díky osudové náhodě, protože se narodila ve stejný den jako sám druhý muž Třetí říše Himmler. Společně s dalšími "vyvolenými" dívkami zde prochází nacistickou výchovou, aby posléze zajistily hitlerovskému Německu rasově čisté potomstvo.
Vysílání: 01.5., 21.45 hod., ČT2

Most u Remagenu
Boj o důležitou kótu v závěru II. světové války. Americký válečný velkofilm, natáčený u Prahy (1969). Hrají: G. Segal, B. Gazzara, R. Vaughn, B. Dillman, V. Olmer, R. Jelínek, R. Kalina, J. Schánilec a další. Režie John Guillermin. Je březen 1945 a válka v Evropě se už pomalu chýlí ke svému konci. Spojenecká vojska při dobývání německých pozic potřebují získat důležitou kótu. Nezničený most u Remagenu jako poslední umožňuje vojskům obou nepřátelských stran dostat se přes řeku Rýn. Jeho dobytí může významně napomoci zcela ochromit německou armádu, porazit nacisty a Adolfa Hitlera. Zatímco spojenci postupují vpřed malými, ale účinnými útoky, Němci mají připravený sebevražedný plán. Pod vedením majora Paula Krugera chtějí most zničit, i když představuje poslední ústupovou cestu pro obyvatele z města. Zvláštní jednotka pod velením nadporučíka Phila Hartmana dostává rozkaz dobýt most bez jeho poškození. Vše tak závisí na hrdinství několikačlenné skupiny amerických vojáků... Režisér John Guillermin svůj film natáčel v někdejším Československu (jednak na Barrandově, v Davli u Prahy, částečně v lokalitách města Mostu určených k destrukci) a po násilných politických událostech v roce 1968 a invazi vojsk Varšavské smlouvy jej dokončil v zahraničí. Úlohu důstojníka Phila Hartmana v jeho příběhu ztvárnil americký herec George Segal (narozený 13. 2. 1934), známý z filmů Loď bláznů, Král Krysa, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře? a Na úrovni. Zajímavé je, že v mezinárodním obsazení se setkáme také s řadou českých herců (Vít Olmer, Jan Schánilec, Pavel Prokop, Rudolf Kalina, Rudolf Jelínek). Vedle dobrých hereckých výkonů dodnes zůstávají působivé efektní bitevní scény, které místy vytvářejí dojem dokumentaristické autenticity. Hudbu k Mostu u Remagenu napsal známý a vyhledávaný filmový skladatel Elmer Bernstein.
Vysílání: 02.5., 20.00 hod., ČT2