Scéna.cz 

Každý střežme svého lva

Komnata uměleckých sbírek, podivínský panovník, náhodná setkání a příběhy, vše opředené hvězdným osudem. Dramatik Tomáš Töpfer nás zavádí na dvůr panovníka Rudolfa II.. V příběhu představuje postavy, které jsou přísně podložené historickou skutečností, ale všechno, co se kolem nich odvíjí, nebo samy dělají, je plně podmíněné autorovým patentem. Autor přiznává, že hru psal na tělo jednotlivým aktérům, ale musíme přiznat i na tělo divákovi Divadla Na Fidlovačce. V žádném případě neodbočil ze své proklamované filosofie – romantický příběh, s velkým důrazem na lidství, trocha humoru, apelu a mrovokárčení, s kořením společenské angažovanosti. Staví na diváckých znalostech – jedině pak může vyniknout břitký vtip.

Režie podmíněná dramatikovou vizí se někdy smeká, viděno přísným kritickým okem, až k ochotničení. Ale … Jednoznačně se v bohatosti lesku třpytí dramaturgická práce – vše důkladně provázané. Symboly a motivy postupně ústí v závěry. Výprava slouží plně dramatizovanému textu. Dobrý nápad se „zapakovanými“ sochami, ale i katedrálou. Projekce obrazů z Rudolfínské doby se může zdát mnohdy polopatistická, ale skutečně jen někdy. Divák se v jednotlivých prostředích díky ní neztrácí.

Setkání. Hlavní motiv celé inscenace. Vždyť se potkají nejen královští týjníci – Kaufschwitz, Slavata a Strada; ale i lidé obyčejní – Rachel a Mojses. Také zapálení a roztržití – Tycho de Brahe a Jan Jesenius. Charismatičtí – Rudolf II. a Rabbi Löw. Ženy rovněž nesmějí chybět. Zamilovaná – Kateřina Stradová a „žába“ Trudi.

Právě Marta Issová nejvíce zabodovala. Její nezrale, naivně ale též neohroženě vystavěná figura, která podmínila Rudolfovu vrtošivost, dokázala panovníka vnitřně i zevně objevit. Rudolf II. se dokázal skrze ni lépe podívat na sebe, i kolem sebe. Horoskop a osud bohužel nepřál tomuto děvčeti – Míšeňské hraběnce dlouhého konání. Použil jsem příměr žába, ale hodí se i vrabčák – roztomilý, rozčepýřený a švitořivý. Taková je Marta Issová, která se stala novou v celém horoskopu inscenace. Nezáří ovšem sama. Rudolf II. - herce Tomáše Töpfera si jakoby v první půli neví rady. Zůstává věrný šablonovitému svému podání Rudolfa, který nejvíce prýští až v samotném finále. Jeho hra vyznání u truhly dokáže také lapnout. Pavla Vojáčková coby Kateřina Stradová také nezůstala nic dlužná. Nejvíce však brojila za ztrátu svého syna.
Horoskop pro Rudolfa II. se v inscenaci naplnil. Naštěstí nedošlo na astrologické obavy ohledně samotné hry. Tomáš Töpfer svoji trojroli – dramatik, režisér a herec ustál, byť v některých momentech s vypětím sil. Mám jen obavy z nepokojů profesních odborů – přeci jen stihnout toho tolik. Raději každý střežme svého lva.