Scéna.cz 

Výtvarné tipy 7. týden

Zašlapané projekty: Nežádoucí architekti
Rok 1948 byl začátkem konce tvůrců brilantní prvorepublikové architektury. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa (2009). Režie J. Procházka. Velkoměsto – to nejsou jen vzkvétající podniky, ale i divadla, kulturní domy a menší či větší hotely. I tyto stavby, respektive jejich návrhy a poté následné realizace, musely po roce 1948 projít schválením totalitního režimu. Řadě vynikajících prvorepublikových architektů dokázali tehdejší mocipáni natolik ztrpčit život, že odstupovali od svých projektů a takzvaně dobrovolně přenechávali místa svým socialistickým kolegům, kteří už věděli, že vše nejlepší pochází se Sovětského svazu. Budeme vyprávět příběh dvojčat Čestmíra a Lubomíra Špaletových. Architektů, kteří svými stavbami výrazně ovlivnili funkcionalistické období. Jako odborníci na akustiku byli autory několika společenských a veřejných staveb. V dokumentu se bude hovořit o tom, čím vším museli oba bratři projít, aby stál jen zlomek toho, co vyprojektovali.
Vysílání: 12.2., 18.55 hod., ČT2
Opakování: 15.2., ČT2., 16.2., ČT2., 17.2., ČT2

Příběhy domů: Moldavské nádraží
Byla to kdysi nejdůležitější krušnohorská železniční stanice, která se ocitla na pokraji zániku, ale díky mnoha nadšencům potěší i současníky (2008). Režie K. Žalud. Vysoko v Krušných horách na hranicích s Německem leží víska Moldava, kousek od ní pak rozlehlé nádraží s velkou staniční budovou, za něž by se nemuseli stydět v leckterých okresních městech. Jenže tady uprostřed horské samoty působí jaksi nepatřičně. Do Moldavy dnes zajíždí jen dvakrát denně motorový vláček, který po chvilce oddychu po náročném stoupání sjíždí zpátky do Mostu. Koleje vedoucí dále na německou stranu Rusové po válce vytrhali a velkolepé nádraží postupně ztratilo smysl své existence. Zažilo přitom mnohé: zlaté průmyslové časy Krušnohoří přelomu 19. a 20. století, nástup místních henleinovců a poválečné vysídlení německého obyvatelstva, budování komunismu s ostnatými dráty i porevoluční kapitalismus. Každá doba zde zanechala svůj nesmazatelný otisk, a z příběhu jedné nádražní budovy se tak stává osobitá výpověď o českých dějinách posledního půldruhého století.
Vysílání: 12.2., 01.50 hod., ČT2
Opakování: 14.2., ČT2., 16.2., ČT2

Opustit Angkor
Nevšední pohled na světoznámou kulturní památku, po staletí ukrytou v hlubinách kambodžské džungle (1999). Režie J. Hošek. Když v roce 1861 odjížděl francouzský přírodovědec Henri Mouhot na sever Kambodže, byla tato země pro Evropany dosud prakticky neznámá. Kolovaly pouze zkazky portugalských a francouzských misionářů o nádherném městě, ukrytém kdesi v hlubinách džungle. Mouhot při svém průzkumu narazil na rozsáhlé trosky kamenných staveb, téměř zcela překryté pralesní vegetací. Sám o nich prohlásil, že jejich velkoleposti se nevyrovná nic ze staveb starých Řeků a Římanů. Tak byl objeven jeden z architektonických divů světa – Angkor. Dnes po mnoha desetiletích však kromě samotných staveb nezbylo mnoho, co by mohlo podat svědectví o životě mocné říše i jejích obyvatel. Jsme odkázáni především na dohady. Každý z nás se proto může pokusit hledat odpovědi na otázky, které vzrušují i po staletích: proč lidé s vynaložením obrovské námahy, nákladů a obětí velkolepý Angkor vybudovali a proč jej nakonec opustili?
Vysílání: 15.2., 17.45 hod., ČT2