Scéna.cz 

Filmové tipy 8. týden

Ali
Legenda světového boxu žije! Will Smith jako Muhammad Ali, nejslavnější boxer všech dob. Americký životopisný film nominovaný na dva Oscary (2001). Dále hrají: J. Foxx, J. Voight, M. Van Peebles, R. Silver, J. Wright, J. P. Smithová, N. Gayeová a další. Režie Michael Mann. Americký boxer Muhammad Ali (1942–2016) bývá někdy označován za největšího sportovce minulého století. Ve světě sportu proslul jako osobnost s neochvějným sebevědomím a vírou v sebe sama. První titul mistra světa dokázal vyhrát už ve 22 letech, zároveň však dokázal veřejnost šokovat svými občanskými postoji a konverzí k islámu. Aliho životní příběh a sportovní kariéra neustále vzbuzuje obrovský zájem, proto o něm vzniklo nebývalé množství dokumentárních snímků. Jeho pozoruhodný osud upoutal také amerického režiséra a scenáristu Michaela Manna (Poslední mohykán, Collateral), jenž ve své tvorbě systematicky reflektuje silné dramatické příběhy. Mann patřil k předním proponentům digitálního natáčení, což si poprvé vyzkoušel právě při práci na celovečerním životopisném snímku o Muhammadovi Alim. V hlavní roli se představil Will Smith a za svůj životní herecký výkon byl po zásluze nominován na Oscara a Zlatý glóbus.
Děj snímku strhujícím způsobem pokrývá všechny důležité momenty Aliho sportovní kariéry a vrcholí legendárním utkáním o titul s Georgem Foremanem, který proběhl v tehdejším Zairu s podtitulem Rachot v džungli (The Rumble in the Jungle). Na pozadí slavných zápasů se ovšem odvíjela mnohem důležitější bitva, která souvisela s jeho vírou a politickým přesvědčením. Po zisku prvního titulu šokoval svět, když se prakticky ze dne na den nechal přejmenovat. Jméno Cassius Marcellus Clay Jr. prohlásil za otrocké a nejprve si změnil jméno na Cassius X, následně se pod vlivem vůdce Národu islámu rozhodl převzít jméno Muhammad Ali. Později skandálně odmítl vojenskou službu ve válce ve Vietnamu a stal se nejkontroverznějším sportovcem všech dob.
Vysílání: 21.2., 23.55 hod., ČT2

Milenec
Není nic bolestnějšího než láska... Slavný příběh milostného vzplanutí francouzské dívky a bohatého Číňana, natočený podle románu Marguerite Durasové. Francouzské koprodukční drama (1992). Hrají: J. Marchová, T. Leung, F. Meiningerová, A. Giovaninetti a další. Režie Jean-Jacques Annaud. Saigon, konec dvacátých let minulého století, patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes řeku Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah – spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka mu dává najevo, a jako by tím utvrzovala i sebe samu, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem však nemohou zůstat dlouho utajeny.
Příběh se ve filmu začíná odvíjet jako vyprávění staré spisovatelky, jedná se o autobiografický román Milenec známé francouzské spisovatelky, dramatičky a filmové režisérky Marguerite Durasové, který vydala v roce 1984 a získala za něj prestižní Goncourtovu cenu. Nezvykle otevřeně v ní vzpomíná na svůj bouřlivý milostný vztah, který prožila jako patnáctiletá, když žila se svou matkou a bratry ve francouzské kolonii Kočinčíně (jižní Vietnam) ve dvacátých letech minulého století.
Film režíroval Jean-Jacques Annaud, autor slavných filmů Jméno růže, Medvědi či Nepřítel před branami.
Vysílání: 26.2., 23.00 hod., ČT2

Stříbrné plátno (6/12)
Sedmdesátá léta aneb od Přeletu nad kukaččím hnízdem až po Blízká setkání třetího druhu. Dokumentární cyklus USA. Jack Nicholson zažil vrchol své popularity v sedmdesátých a osmdesátých letech, přičemž právě v letech sedmdesátých obdržel nejvíce nominací na Oscara. Zatímco za výkon v Polanského Čínské čtvrti nominaci neproměnil, za nezapomenutelného McMurphyho ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem již sošku získal. Doba tehdy přála politickým či tzv. paranoidním thrillerům jako byly Rozhovor, Pohled společnosti Parallax, Tři dny Kondora či Všichni prezidentovi muži. Na konci desetiletí pak začaly vznikat trháky a pozdější kultovní díla: Čelisti, první díly Hvězdných válek a Blízká setkání třetího druhu. Nastala nová éra Hollywoodu.
Vysílání: 24.2., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 27.2., ČT art

Deník strojvůdce
Ať dělá strojvůdce cokoliv, občas někoho přejede. Srbsko-chorvatská černá komedie (2016). Hrají: L. Ristovski, M. Karanovičová, M. Nelevič, Jasna Đuričićová, N. Jankovičov a další. Režie Miloš Radovič (V původním znění s titulky). V duchu balkánského magického realismu se nese černá komedie o strojvůdcích, lásce k železnici a této profesi, ale zejména o lidské soudržnosti, lásce a sdílení. Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se týká počtu zabitých lidí na kolejích. Během své kariéry totiž přejel 28 osob. Život přivede Ilijovi do cesty desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by se mohl stát "vrahem". Kolegové strojvůdci mu vysvětlují, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. To Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tuto bezvýchodnou situaci tak musí vzít do rukou Ilija.
Vysílání: 25.2., 00.20 hod., ČT art

Oliver Twist
Chudoba cti netratí. Filmová adaptace klasického románu Charlese Dickense v režii Romana Polanského. Francouzský koprodukční film (2005). Hrají: B. Clark, B. Kingsley, J. Foreman, H. Eden, L. Roweová, E Hardwicke a další. Příběh klasického románu anglického spisovatele Charlese Dickense, v němž malý sirotek, navzdory tomu, že v životě nepoznal nic než hlad a kruté zacházení, nikdy neztratí víru v lidskou dobrotu a po mnoha ústrcích se dočká lepšího života, asi netřeba blíže představovat. A je také pochopitelné, čím tento košatý příběh plný emocí a dramatických zvratů přitahoval filmaře. Vždyť svého prvního filmového zpracování se dočkal již v roce 1909 v době němého filmu a od té doby byl zfilmován ještě mnohokrát. V roce 2005 se předlohy chopil světoznámý režisér Roman Polanski, který chtěl natočit příběh tak, aby zaujal jeho děti a jejich vrstevníky. Se zkušeným scenáristou Ronaldem Harwoodem zpracovali látku jako tradiční historické vyprávění s důrazem na dickensovskou atmosféru chudoby třicátých let devatenáctého století. Toto pojetí podtrhují již úvodní titulky, vycházející z rytin Gustava Dorého. Z hereckého obsazení je kromě dětských představitelů Barneyho Clarka (Oliver) a Harryho Edena (Lišák Ferina) potřeba vyzdvihnout zejména Bena Kingsleyho v roli Fagina. Koprodukční snímek vznikal z větší části v České republice za účasti českého koproducenta a českého filmového štábu.
Vysílání: 26.2., 22.20 hod., ČT art