Deník 1955
autor: Z webu
V Edici Revolver revue vychází kniha hudebního skladatele Jana Rychlíka (1916—1964) - Deník 1955. Rychlíkův „deník je psán systematicky od 1. ledna do 20. dubna, a má tak všechny znaky ohraničeného experimentu, podobně jako Kolářův Přestupný rok z téže doby. Rychlíkův deník však na rozdíl od kolářovské pevné literární kompozice tvoří nedlouhé hloubavé záznamy, jež nese skeptická plebejská stylizace a všudypřítomná osvobodivá ironie, jejímž prismatem mluvčí textu pozoruje nebo s vynikající logikou pokusně řeší otázky geopolitiky, matematiky, lingvistiky, filosofie, historie nebo historiografie.
Rychlík ukazuje soudobý život převážně v alegorizujících a apokryfizujících obrázcích s výjevy plynoucí vody nebo smrduté stoky s regulovaným provozem, návštěvy potomního světa nebo indiánů před conquistou. Slohová vykrouženost a jakoby hořká spokojenost se stavem věcí jsou rysy, které jeho text odlišují od tematicky a žánrově obdobně laděných, ale rabulisticky rozvinutých próz Vladimíra Vokolka Absurdanda, psaných 1948–1958, a svým osobním pohroužením ho naopak přibližují zdánlivým deníkovým záznamům Jana Hanče z přelomu padesátých a šedesátých let.
Rychlík vědomě upouští od zprostředkující role standardizovaných uměleckých forem a jeho deník tak tvoří výjimečnou uměleckou hodnotu, která je v krutých padesátých letech srovnatelná s úsilím nonkonfromních autorů shromážděných v Kolářově a Hiršalově strojopisném sborníku Život je všude“. (Michael Špirit)
Jan Rychlík (*27.4.1916 Praha +20.1.1964 Praha) - český skladatel, multiinstrumentalista a publicista. Vystudoval Vysokou obchodní školu (1933-39), poté skladbu u J. Řídkého nejprve na konzervatoři (1940-45) a poté i na mistrovské škole (1945-46). Byl vynikajícím klavíristou a ovládal i řadu dalších nástrojů, byl velmi vzdělaný i v dalších oblastech - výtvarné umění, literatura, historie atd. Živil se jako soukromý učitel a skladatel, hrál také na bicí nástroje v orchestru Karla Vlacha. Ve skladbě navázal na český i světový neoklasicismus, vstřebával však zároveň i podněty nejnovějších avantgardních kompozičních směrů. Z jeho převážně komorního díla jmenujme Sonatinu pro klarinet (1943), Sonatinu pro klavír (1943), Suitu pro dechové kvinteto (1945), Arabesky pro housle a klavír (1947-50), Serenádu pro tři kontrabasy (1951), Smyčcové trio (1953), Partitu pro sólovou flétnu (1954), Komorní svitu pro smyčcové kvarteto (1954), Serenádu pro osm dechových nástrojů (1957), dechový Africký cyklus (1961) a Relazioni (1963), Partitu giocosu pro dechový orchestr (1947) či Šibeniční madrigaly (1961). Věnoval se i populární hudbě, vytvořil hudbu k téměř šedesáti filmům a také k řadě činoher. Publikoval několik odborných knih, např. Problémy a pověry jazzu (1959) či Moderní instrumentace (1959-63).
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Novinky...
Šenkýř a Kremr: 100+24 brněnských kuriozit
Tušíte, že opona původně určená pro pražské Národní divadlo je srolovaná v Brně? Že nad hlavami Brňanů lze vid ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Divadlo D21 zve na Havlovu Vernisáž
Světoznámý dramatik se tak symbolicky vrací na repertoár nezávislé vinohradské scény prostřednictvím další celý článek
HUDBA
Living Colour přivezou svou funkmetalovou smršť
Living Colour. Kultovní newyorská kapela, která zcela zásadně ovlivnila světovou hudební scénu, se po letech v celý článek
OPERA/ TANEC
Bubeníček International Ballet Gala
Významný sólista a choreograf Jiří Bubeníček pořádá v Praze slavnostní galavečer s názvem Bubeníček Internatio celý článek