Pucciniho Manon Lescaut bez interpretace
autor: archiv divadla
V Plzni se po delší době dostal k režii Václav Málek, leč nenavázal na významovou interpretaci Prodané nevěsty před šesti lety v Olomouci. Mimo jiné zřejmě proto, že dostal nabídku až poté, co režii Pucciniho opery Manon Lescaut odmítl původně plánovaný Jan Kačer. Učinil tak buď hodně narychlo, nebo mají v Plzni liknavého webmastera, v každém případě ještě čtrnáct dnů po premiéře na webu divadla uváděli původní inscenační tým. O práci nejspíš kvapné však svědčí i to, že Málek operu nijak neinterpretoval, jen sestavil stylizovaně operně realistické obrazy dle dávných vzorů, jimiž příběh prvoplánově ilustroval. Na city, natož nějaké kontexty a konotace nedošlo, nejvíc se režisér spoléhal na originální aranžování prostředí, jenže v této opeře je, myslím, podstatnější vyhrát milostnou a životní tragédii milenců. Jak už to bývá, takové obrazy často zdiskreditují technické lapsy, což se stalo už v předchozí inscenaci Rusalky, tentokrát k nejveselejším nepatřičnostem patřila klec, jejíž dveře musely samy trestankyně neustále nenápadně přivírat, přestože hrály, jak moc by chtěly na svobodu. Jen aktéři této inscenace vědí, jak k tomu všemu došlo.
Nijak nepotěšilo ani hudební nastudování, orchestr Jiří Štrunc nedovedl k patřičné barvitosti a dynamice, hráči chybovali. Maria Haan je sice parádní Manon, radost poslouchat její výrazové zpívání a radost je pohledět na přirozené hraní postavy. Postrádala však partnera, Plamen Pokopiev zpívá part Renata des Grieux na hraně svých současných možností, tóny zmáhá silou a nelze uvěřit, že takovými by okouzlil dámu svého srdce. Mužským postavám jednoznačně vládne Jiří Hájek coby Manonin bratr, pěknou postavu Geronta vytvořil Pavel Horáček, lze přijmout i studenta Edmonta v provedení Zbyňka Brabce.
Suma sumárum jen další řemeslně odvedená inscenace, což už je v plzeňské opeře na pováženou.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Manon Lescaut, opera o čtyřech dějstvích, nastudováno v jazykovém originále. Dirigent Jiří Štrunc, režie Václav Málek, scéna Martin Víšek, kostýmy Eliška Zapletalová, sbormistr Zdeněk Vimr. Premiéra ve Velkém divadle 27. 1. 2007.
HR 3/ 2007Časopis 25 - rubriky
Časopis 25 - sekce
DIVADLO
Andrew Scott se vrací v inscenaci Slunce v pasti!
Andrew Scott ví, co to obnáší být hvězda. Už od první série populárního seriálu Sherlock, kde si zahrál mistra celý článek
HUDBA
Perspektiva Ivana Mládka
Perspektiva Ivana Mládka
Inženýr ekonomie, multiinstrumentalista, komik a skladatel i interpret již dávno z celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Literární tipy 25. týden
Kafka (5/6) - Milena
Jeden z největších spisovatelů 20. století ve víru tvorby, lásky i vnitřních démonů. P celý článek