Scéna.cz 

Divadlo Rokoko uvádí inscenaci V jámě lvové

Divadlo Rokoko zahájí novou divadelní sezonu uvedením tragikomedie V jámě lvové. Úspěšnou hru napsal jeden z nejhranějších současných rakouských dramatiků Felix Mitterer. Inscenaci režíroval ředitel Městských divadel pražských, Ondřej Zajíc. Tragikomedie o křehkém postavení židovského herce v nacisty ovládaném divadle měla premiéru 27. října 2007.
Osoby a obsazení: Arthur Kirsch alias Benedikt Hollrigl (Hynek Čermák); Helena Schweigerová (Veronika Gajerová); Meisel, ředitel divadla (Oldřich Vízner); Polacek (alt.) (Jaroslav Vlach / Radim Kalvoda); Strassky (Vasil Fridrich); Jakschitz (Martin Písařík); Olga Sternbergová (Lucie Pernetová / Zuzana Kajnarová); Eder, jevištní mistr (Jiří Klem) a další.

Děj tragikomedie se odehrává ve druhé polovině 30. let 20. století, v době nástupu nacismu v Německu. Berlínský herec Arthur Kirsch je pro svůj židovský původ vyhnán svými kolegy z divadla, musí opustit svou profesi i ženu herečku, jeho život se ocitá v troskách. Zlovůle totalitního režimu a touha po pomstě ho donutí k zoufalé, leč smrtelně nebezpečné lsti. Přímo do jámy lvové - do nacisty ovládaného divadla - se totiž vrací v přestrojení za tyrolského horala a chce zde za každou cenu hrát. Jeho jadrná horská mluva vyvolává smích, jenže dokonalý prototyp árijce, samorost Benedikt Höllrigl, publikum na berlínském jevišti doslova fascinuje. Höllrigův výjimečně přirozený talent zaujme dokonce i samotného Goebbelse. Přestrojený Kirsch mezitím nasazuje proti bývalým kolegům jejich vlastní zbraně: odhaluje v jejich vzorně německých tvářích židovské rysy a ukazuje na nízkost a nesmyslnost nacistické ideologie.

A proč si Ondřej Zajíc vybral právě tuto inscenaci?
„Hra v Jámě lvové mě fascinuje z několika důvodů. Má všechny atributy současné, moderní hry. V jejím centru stojí člověk v extrémní situaci, pod extrémním tlakem, který je donucen přikročit k zoufalému a šokujícímu činu. Aby přežil a aby se pomstil, musí zcela změnit svou identitu. Nabízí se tu skvěle napsaná je hlavní role, která se svou autenticitou a bezprostředností blíží tak velkým postavám jako jsou např. Haškův Švejk či Dostojevského Idiot. Ač se jedná o lidsky závažné téma, které vychází ze skutečné události, hra je pojata velmi lehce a vtipně. Navíc se odehrává v divadelním prostředí, které ji i vtipně reflektuje…“