Scéna.cz 

Luigi Cherubini: Medea

Z italského Královského divadla v Turíně bude v sobotu 25. dubna 2009 od 20:00 hodin vysílat stanice Český rohzhlas 3 - Vltava tragickou operu o třech dějstvích Medea italského skladatele Luigi Cherubiniho, který převážnou část svého života působil v napoleonské Francii. V titulní postavě starořecké bájné hrdinky Medey se pod taktovkou Evelina Pida představí italská operní hvězda Anna Caterina Antonacci. Jejího nevěrného partnera Jásona ztvární italský tenorista Giuseppe Filianotti.

Opera o třech dějstvích na libreto Francoise-Benoita Hoffmana. Připravil a uvádí Ivan Ruml. Osoby a obsazení: Jason, vůdce Argonautů (Giuseppe Filianoti), Medea, jeho žena (Anna Caterina Antonacci), Neris, její důvěrnice (Sara Mingardo), Kreon, král korinthský (Giovanni Battista Parodi), Kreusa, jeho dcera (Cinzia Forte), Služky (Erika Grimaldi a Luisa Francesconi), Kapitán královské stráže (Diego Matamoros). Sbor a orchestr Teatro Regio v Turíně řídí Evelino Pido.

Luigi Cherubini se narodil v rodině hudebníka. Vážně se začal hudbou zabývat už v šesti letech a ve třinácti zkomponoval Te Deum, Credo, Miserere, mši a Dixit. V osmnácti si získal pozornost velkovévody a později císaře Leopolda II., který mu poskytl trvalou finanční podporu. To mu umožnilo studovat skladbu a kontrapunkt u Giuseppe Sartiho (1729-1802) v Bologni. Pod vlivem této výchovy probíhala první etapa jeho skladatelské činnosti, ve které psal hudbu převážně na liturgické texty. Nicméně stále více a více ho přitahovalo operní jeviště. Jeho první významná opera, Quinto Fabio, měla premiéru v roce 1780 v Alexandrii. Rychle za sebou následovalo dalších šest oper uvedených v různých italských městech.

V roce 1784 byl Cherubini pozván do Londýna, kde zkomponoval a uvedl dvě opery: La Finta Principessa a Giulio Sabino, které mu vynesly jmenování dvorním skladatelem. Z Londýna odešel do Paříže, která se, kromě krátkého pobytu v Itálii v zimě roku 1787, stala jeho druhým domovem. Přišel sem v době zuřící války stoupenců Picciniho a Glucka, z nichž první představoval typickou italskou operní školu zaměřenou na pěveckou virtuositu, zatímco druhý přinášel nového ducha hudebního dramatu.

V roce 1805 přijal pozvání do Vídně, kde následujícího roku uvedl operu Faniska, která měla velký úspěch. Byla vysoce oceněna nejen publikem, ale i předními vídeňskými skladateli včetně Haydna a Beethovena. Nezískal si však přízeň Napoleona I., který dával přednost lehčí hudbě oper Paisiella a Zingarelliho a to ani po návratu do Paříže novou operou Pygmalion.

Kromě vrcholných děl chrámové hudby, která je dnes považována za nejcennější Cherubiniho dědictví, dokončil v roce 1835 i své hudebně vědecké a pedagogické životní dílo Cours de contrepoint et de fugue.

Zemřel v Paříži 15. března 1842 ve věku 81 let a je pochován na hřbitově Père Lachaise.