Scéna.cz 

Divadlo Na Zábradlí uvádí freudovskou operetu

Po adaptaci Ztracených iluzí Honoré de Balzaca uvádí „psychoanalytickou operetu“ o jedné životní fázi Sigmunda Freuda. Ve dnech 22. a 23. října 2021 proběhnou premiéry inscenace Freudovo pozdní odpoledne, jež zachycuje známého analytika lidské duše na vrcholu kariéry. Odehrává se ve Vídni na konci 19. století, přesto je však mimořádně aktuální a věnuje se tématům, která dodnes vyvolávají kontroverzi. „Inscenace formálně i obsahově tematizuje psychosomatické souvislosti vývoje člověka – jak se traumata a vzpomínky na ně, hluboce zasuté v podvědomí, mohou vyjevit daleko později, v jiné podobě a zcela neodhadnutelnými projevy. Souvislost mezi traumaty, které člověk zažije v útlém věku, a následnými projevy hysterie a fyzickými excesy, poprvé veřejně vyjádřil právě Freud.” říká k tématu inscenace dramaturgyně Barbora Šupová.

„Bože, chraň císaře, ať se vždy dobrému zdraví těší a všecko mu funguje, jak má. Ať je jako kamzík v noci. A ať se nikdy nic neprovalí a všecko, všecičko se vždycky ututlá.“ Režisér David Jařab má v současné době na repertoáru Divadla Na zábradlí tři inscenace, u Freudova pozdního odpoledne však přichází s netradičním žánrem – do Divadla Na zábradlí totiž s novou inscenací vrací muzikál. Autorem hudby je skladatel Jakub Kudláč, se kterým Jařab spolupracoval téměř na všech svých inscenacích v Divadle Na zábradlí. „S Kubou Kudláčem jsme se potkali před lety a stali se přáteli i spolupracovníky. Většinou si vytvářím scénáře i scénografii sám a skladatel je pro mne důležitý partner pro některá pojmenování stylu a výrazu nového představení. O možnosti spolupracovat na vzniku hudebního divadla jsme uvažovali už dlouho a hledali téma a příležitost.” říká ke spolupráci se skladatelem Jařab. „Já osobně se přikláním k zařazení naší nové inscenace do kategorie operety, a to ze dvou důvodů. Za prvé je náš příběh umístěn do 90. let 19. století ve Vídni, k níž v té době právě opereta neodmyslitelně a dalo by se snad i říci signifikantně patřila. A za druhé mám pocit, že jsme usilovali, v kontrastu s vážností tématu, o skutečně lehký, komický až frivolní tvar, opírající se o rozšafnou hudbu a téměř říkankové texty. Muzikálů je dnes spousta, ale opereta téměř vymizela. Nostalgie po ní je dalším z rozměrů naší nové inscenace,” dodává. „Ta tvoje teorie a ubohých dětičkách, co si je tatíčkové, mamičky a strýčkové osedlali, to je pěkná pitomost. Já sám svého synka od útlého věku zasvěcoval, olejoval písty a mazal hřídel a teď je zdravý jako řípa. Třikrát týdně mu vyčistím frňák, a že tam toho má, a všechny ty bláboly o traumatu jsou pryč. Řípa! Slyšíš! Řípa!”

Obsazení inscenace tvoří členové souboru Divadla Na zábradlí i někteří hosté – diváci se mohou těšit například na Janu Plodkovou, Kateřinu Císařovou, Annu Fialovou, Anežku Kubátovou, Roberta Mikluše nebo Jiřího Černého. Samotného zakladatele psychoanalýzy ztvární Václav Vašák.
„Freud je samozřejmě extrémně zajímavý z mnoha úhlů pohledu, ale pro mne pro tuto chvíli nepředstavuje ani tak onoho významného tvůrce psychoanalýzy, jako spíše člověka, který na své cestě poodhalil jev, kterému se dále příliš nevěnoval, ale jeho popsáním učinil průlom ve vnímání odpovědnosti za psychický vývoj dítěte, je-li s ním zacházeno jako se sexuálním objektem,” říká k titulní postavě David Jařab a dramaturgyně Barbora Šupová ho doplňuje: „V současném kontextu, kdy se snažíme chránit dětskou duši a tělo před predátory zvenčí či hrozbami na internetu, je důležité připomenout, že největší riziko se může odehrávat za zavřenými dveřmi vlastních rodin či blízkých. O tom se ale veřejně hovoří velmi těžko.”
David Jařab, Jakub Kudláč Freudovo pozdní odpoledne „Není to příběh nikoho konkrétního.“ Psychoanalytická opereta, jejíž hlavní postavou není nikdo menší než sám Sigmund Freud. Inscenace na téma, které dodnes zůstává maximálně kontroverzní. Vídeň ve zlatém období konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Na některá odhalení ještě nebyla dost silná a původu některých traumat nedokázala rozumět. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala dobře chráněná rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.