zvláštní poděkování
Volný.cz

Dokument Setkání s Libuší

Setkání s Libuší

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Setkání s Libuší
Autorský dokument režisérky Taťány Markové zkoumá neobvyklé podoby tradičního národního symbolu – mytické kněžny Libuše. Připravily Š. Sklenářová a T. Marková (Premiéra). Historici sice nemají důkazy o tom, že existovala – postava jasnovidné vědmy, vladařky a moudré soudkyně však rezonuje i v 21. století. Jaké jsou současné proměny mýtu a symbolu jménem Libuše, který probouzí kreativitu různých společenství a jednotlivců? Na počátku našich dějin stojí krásná legenda. Libuše se objevuje už v Kristiánově legendě z 10. století a v Kosmově kronice z 12. století. Zatímco německy píšící autoři jako Clemens Brentano nebo Franz Grillparzer si s postavou Libuše vždy pohrávali s nespoutanou fantazií, v české kultuře se v době národního obrození i pod vlivem Rukopisu zelenohorského stává patetickou hrdinkou.

Do popředí vystupuje Libušina věštba o založení města Prahy, která se od té doby objevuje na pohlednicích, oponách sokolských divadel nebo fasádách pražských domů, kterých se Libuše stává patronkou. V 19. století jsme potřebovali její příběh použít k vytvoření národní identity. Tehdy se pro Čechy stala symbolem, jaký potřebuje každý národ. V autorském dokumentu režisérky Taťány Markové, který vznikl ve spolupráci České televize (TPS Aleny Müllerové) a produkční společnosti Film & Sociologie, se po dvou stoletích podíváme na to, jakými proměnami představa o mytické kněžně prošla. Jak ji vnímají historici, jaké Libušiny podoby vytvořili současní umělci, co znamená pro feministky či novopohany? Libuše je fenomén, který pro každého z protagonistů filmu Setkání s Libuší představuje něco jiného – předmět bádání, postavu, se kterou si mohou pohrávat, vzor nebo archetyp, ke kterému se mohou vztahovat.
„Ve svém dokumentu chci ukázat, jak se obraz Libuše v doslovném i obrazném slova smyslu proměňoval v čase od doby prvního písemného zaznamenání ve starých kronikách, až se v Čechách v určitou dobu ustálil na sošné Libuši národního obrození,“ vysvětluje režisérka Taťána Marková. „Přitom Libuše je mnohem víc než jen český národní symbol a patent na ni nemá jen Alois Jirásek, autor povinné školní četby v českých základních školách – Starých pověstí českých, případně Josef Wenzig s Bedřichem Smetanou a jejich opera Libuše. Chci představit i méně známé podoby Libuše – vedle moudré soudkyně a věštkyně ze Starých pověstí českých se Libuše jako hrdinka německých a rakouských děl stává dcerou lesní víly, podvodnou věštkyní nebo ženou nemilosrdně se zbavující svých milenců.“ V autorském dokumentu, jehož natáčení trvalo s přestávkami téměř deset let, se Taťána Marková zaměřuje hlavně na život této mytické postavy v naší současnosti, kdy se s ní můžeme setkat i jinde, než na fasádách pražských domů, v muzeích a galeriích či na pódiu pražského Národního divadla. Libuše není mrtvou záležitostí či vyprázdněným symbolem. To přesvědčivě dokazují i četné nedehonestující parodie jejího příběhu. Parodujeme totiž to, co známe a co máme rádi. Na pozadí zobrazení současného života jedné mytické postavy se dokument Setkání s Libuší prostřednictvím historiků, umělců a feministů dotýká i vážnějších témat: národní identity a role ženy. Libuše obývá a utváří současný duchovní prostor, je zajímavá pro jednotlivce i nejrůznější skupiny lidí, které si do ní promítají své touhy, potřeby a sny. Bájnou kněžku si nejrůznější skupiny přivlastňují. Libuše je představena jako čarodějka a věštkyně, soudkyně a vládkyně a na její příběh je nahlíženo z historického, kulturního, národnostního, genderového i duchovního hlediska. Je přitažlivá i pro mládež – jako postava fanfiction, městské fantasy, larpu či cosplayerství. Tomu odpovídá i živý a dynamický způsob, jakým režisérka Taťána Marková se svými spolupracovníky přistupovala k natáčení a jak pojala rozsáhlý materiál. Rozhovory s historiky jsou natočeny na místech s Libuší spojených (Vyšehrad, Budeč). Divadelníci, larpeři a cosplayeři jsou zachyceni při hře na Libuši. Střihačka Šárka Sklenářová obrazově pracuje s montážemi Libuší na fasádách domů – s výjevy Libušina soudu a Libušiny věštby. Animátorka Alžběta Beránková k oživení ilustrací ze starých kronik a knih a k prolistování Libušinou historií používá hravé animační techniky.
Vysílání: 28.10., 16.35 hod., ČT2

22.10.2020 22:10:26 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 48 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Pretty Woman (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Béjart Ballet Lausanne: Světlo

Světlo a Virtuosos

Béjart Ballet Lausanne: Světlo
Galapředstavení s nejdokonalejším pohybem, hudbou Vivaldiho a skupiny Reside ...celý článek


Je nám ctí... Pavel Černoch

Pavel Černoch – Enfant terrible?

Pavel Černoch – Enfant terrible?
Pavel Černoch v posledních letech zazářil na předních scénách světov ...celý článek


Je nám ctí... Bohuslav Martinů - 130 let

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů a Amerika
Dokumentární film o světově proslulém českém skladateli v letech 1941–1956 ...celý článek


Taneční tipy

Kde se rodí tanečníci

Na plovárně s Marií Doležalovou a Markem Zelinkou
Rozhovor Marka Ebena s vítězi taneční soutěže StarDance V ...celý článek



Časopis 48 - sekce

DIVADLO

Z první řady... Vitka

Tereza Marečková (Vitka)

Vitka
Příběh závratného vzestupu talentované skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové oč celý článek

další články...

HUDBA

Karin Ann debutuje singlem 3AM

Karin Ann

Přesto, že je jí pouze 18 let a na scénu vstupuje jako nový interpret, podařilo se jí za velmi krátkou dobu vl celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Strhující minisérie 54 hodin

54 hodin

54 hodin (1/2)
První část strhující minisérie podle skutečné události přepadení banky, které se nechvalně z celý článek

další články...