Můj pradědeček Čingischán
autor: archiv
zvětšit obrázekZáměrem a cílem filmu je poukázat na skutečnost, vyplývající ze samé polohy našeho území a dějinných zvratů, totiž že většina českých rodin má někde v minulosti nějakého předka, který přišel odjinud /nebo tudy jenom prošel/, patřil k jinému etniku, jiné kultuře, mluvil jiným jazykem a vypadal "úplně" jinak. A nastavit tak zrcadlo v určité části společnosti stále populárnějšímu nacionalismu, často se skrývajícímu za pojem vlastenectví a zrelativizovat obsah hesel "Čechy Čechům", pryč s cizinci atd..
V dokumentu vystupují lidé, jejichž kořeny sahají téměř do všech koutů Evropy, někde se dají tušit i nekonečné pláně jiných kontinentů.
Dokument autorské dvojice Pavla Frýdlová - Nenad Djapić dokazuje nesmyslnost extrémistických pokřiků typu "Čechy Čechům!". Genetik Daniel Vaněk polemizuje s absurdními představami o takzvané "etnické čistotě." V jedné z nejsilnějších pasáží filmu vzpomíná na odkrývání masových hrobů v Bosně a na identifikaci zmasakrovaných obětí. "S každým člověkem, kterého zabili, zabili kousek sebe," říká Vaněk a názorně vysvětluje, jak je běžná populace geneticky promíchaná. Stejné téma objasňuje historička Dana Musilová.
Film je kolektivním portrétem několika lidí s cizokrajnými kořeny, kteří se etablovali v Česku a vysvětlují svůj prapůvod. Sochař Hugo Demartini vzpomíná na italské předky, kteří se věnovali stavbě krbů a komínů. Polemizuje s pojmem "české baroko" a propaguje vhodnější označení "baroko v Čechách". Další pasáž se odehrává v moravské vesnici Čejč, jejíž obyvatelé jsou prapotomky francouzských kolonistů. Jinou protagonistkou filmu je bývalá topmodelka Kamila Brenková, jež působila v USA, věnuje se výuce jógy a má prapředky rusínského původu.
Petr Fletscher vzpomíná na svého anglického pradědečka, který se v Čechách proslavil jako žokej. Advokát Petr Vacek vypráví o své samorostlé babičce, jež pocházela z rodu donských kozáků a vychovala jeho postiženého bratra. Dalším zosobněním užitečné migrace je Androniki Podlahová, jejíž matka se k nám kdysi přistěhovala z Řecka. Český manžel dotyčné ženy uvádí zajímavé podrobnosti o balkánské mentalitě. Na své italské kořeny poukazuje tanečnice Marie Kříženecká, jejíž prapředek byl zakladatelem české kinematografie.
Dokumentární koláž, rámovaná pohádkou o Čingischánovi, polemizuje se zaslepeným nacionalismem. Ukazuje škodlivost "rasových teorií" i omezenost xenofobních postojů. Fandí soužití různorodých etnik i snaze o poznávání individuálních kořenů. Ukazuje, jak koexistence lidí s rozličnými kořeny obohacuje kulturu, historické povědomí i každodenní mezilidské vztahy.
Vysílání: 24.3., 20.20 hod., ČT2.
TIP!
Časopis 51 (2006) - rubriky
Časopis 51 - sekce
DIVADLO
Benefice: Tři životy Vlasty Chramostové
Národní divadlo Praha, soubor činohry, zařadilo další inscenaci z cyklu Benefice, tentokrát věnovanou jubilant celý článek
HUDBA
Splněný slib Take That
Když letos vyjela skupina Take That na britské turné, vyprodala okamžitě všech třicet koncertů. Následně slíbi celý článek
OPERA/ TANEC
Workshop Goat Island
Renomovaná letní škola pořádaná každoročně touto uměleckou skupinou ovlivňuje a inspiruje umělce z celého svět celý článek