Scéna.cz 

Výtvarné tipy 3. týden

Štíty království českého (1/10) - Jak rostly hrady
Jak žili naši předkové ve středověkých městech a jak vznikaly hrady a opevnění (2008). Režie R. Sedláček. Předchůdcem hradů byla hradiště, většinou dřevěná opevnění obehnaná palisádami nebo valy. Některá z nich byla postupem vývoje přebudována na hrady. Později, na počátku 12. století, se hrady začaly prosazovat jako samostatný architektonický sídelní fenomén. Byly stavěny z hlediska obrany na strategicky výhodných, těžko dostupných místech, na kopcích nebo ostrozích řek i potoků. V dnešním úvodním dílu nového cyklu jich několik navštívíme (Přimda, Dívčí kámen, Lipnice, Vízmburk, Jenčov). Našimi průvodci budou historik prof. Tomáš Durdík jako archeolog a herec Jaroslav Plesl jako moderátor a zvídavý laik. Budeme se s nimi pravidelně setkávat i ve všech dalších dílech.
Vysílání: 15.1., 13.25 hod., ČT2
Opakování: 17.1., ČT2., 18.1., ČT2

Kus dřeva ze stromu (2/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním. Dřevo smrku pozná výtvarník Martin Patřičný na první pohled. Vydáme se s vozíkem, vnukem a psy porazit smrkovou soušku. Martin nám ukáže starobylý nástroj, který se jmenuje pořez. Pak před námi s Jirkou sestaví stůl ze smrkového dřeva a na něm uspořádá smrkovou hostinu. Zazní i báseň. Jirka zatím obrovským tesařským nebozezem vyvrtá díru do smrkové fošny. V knihovně si ukážeme malý smrkový psací stůl zachráněný ze skládky a než Martin Patřičný řekne své krédo o "době dřevěné", sedmnáct minut je pryč. Příště bude borovice.
Vysílání: 15.1., 17.00 hod., ČT2
Opakování: 16.1., ČT2., 20.1., ČT2

Barokní srdce Evropy (2/11) - Rody
Výpravný seriál o barokní krajině a památkách z nezvyklých úhlů. Režie P. Krejčí (Premiéra). Dokumentární seriál o českém a moravském baroku na ploše jedenácti dílů představí nejen nejznámější barokní památky u nás, ale především méně známá místa, která jsou často ještě zajímavější, než slavné turistické cíle. Díky využití speciální natáčecí technologie diváci uvidí barokní krajinu doslova v pohybu. Komentářem provázejí Tatiana Dyková a Vojtěch Dyk. Možná si to ani neuvědomujeme, ale naše země by vypadala úplně jinak, nebýt slavných šlechtických rodů. Po určité době už ani není důležité, jací ti lidé byli, protože to, co po nich zůstalo, s odstupem času přesahuje jakýkoli lidský charakter. Albrecht z Valdštejna byl zrovna velice rozporuplnou osobností. V Praze nechal strhnout celou jednu část Malé Strany, aby zde vybudoval největší barokní palác Evropy, a u Jičína se pustil ještě do mnohem náročnějších staveb a terénních úprav. Vznikla tak unikátní komponovaná krajina. O pár desetiletí později vznikla další, tentokrát díky rodu Šliků. Každá z nich je jiná a navzájem se prolínají. Dotkneme se také rodu Lobkowiczů, ale největší pozornost na sebe strhne hrabě Jan Antonín Špork. Co dokázal během svého života vybudovat, patří k nejúžasnějším barokním dílům Evropy – ať už v Lysé nad Labem nebo na Kuksu. K rodům, které žily a hospodařily na našem území, patří i některé rody z jiných zemí, které si Čechy a Moravu oblíbily. K nejvýznamnějším patří Lichtenštejnové. Ti u nás vybudovali nejen známý Lednicko-valtický areál, ale nedaleko Lanškrouna také svého času nejmohutnější zámeckou stavbu vůbec, o jejíž existenci ví dnes už jen málo kdo. Uvidíme, co z ní zůstalo.
Vysílání: 16.1., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 19.1., ČT2., 20.1., ČT2