zvláštní poděkování
Volný.cz

Literární tipy 18. týden

Zlatí úhoři

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Černí baroni (5/11) - Vdova po hrdinovi
Jak zvládne major Haluška, kterého pověřil generál Mandel politickou agitací před blížícími se volbami do zastupitelských orgánů svůj nelehký úkol? Adaptace veselých příběhů z neveselých let podle románu Miloslava Švandrlíka... (2004). Hrají: A. Hryc, B. Polívka, R. Holub, V. Jandák, K. Heřmánek, O. Kaiser, P. Liška a další. Scénář M. Bezouška. Kamera J. Macháně. Režie J. Herz. Na televizní obrazovku se vrací seriál, jenž vznikl z příběhů populárních knih Miloslava Švandrlíka (Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, Říkali mu Terazky, Pět sekyr poručíka Hamáčka, Lásky černého barona, Terazky na Hrad, Černý baron od Botiče, Kam kráčíš, Kefalíne?), podle scénáře Martina Bezoušky a pod taktovkou renomovaného režiséra Juraje Herze, který ve spolupráci s kameramanem Jiřím Macháněm umocnil Švandrlíkův humorný nadhled nad neradostným totalitním režimem v tehdejší československé armádě. Také páté pokračování, nazvané Vdova po hrdinovi, zachycuje s humorným nadhledem nepříliš veselé osudy vojáků u pomocných technických praporů v padesátých letech dvacátého století. V úvodu příběhu se tentokrát vše odehrává kolem trampot malíře Vločky (L. Vaculík), který se ocitne v absurdní situaci, kterou může připravit pouze nesmyslný totalitní režim.
Vysílání: 04.5., 21.00 hod., ČT1

Zlatí úhoři
Líbezná Berounka, dětství obklopené láskou i krutou realitou doby. Nesmrtelný film na motivy povídek Oty Pavla (1979). Hrají: V. Menšík, M. Špánková-Hozová, R. Hrušínský, M. Mikuláš, R. Brzobohatý, E. Balzerová a další. Scénář D. Hamšík a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa. Čistá a zasněná řeka Berounka a zážitky šťastného dětství s tatínkem, maminkou a dvěma bratry, tak začíná poetický film na motivy povídek Oty Pavla Jak jsem potkal ryby. Dětství, v němž hraje roli tatínkovo fanfarónství, maminčina péče a řeka. K rybaření je malý kluk, nazývaný Prdelka, přitahován tatínkem i převozníkem Proškem. Tato záliba pomáhá chlapci a jeho mamince přežít poté, co byli tatínek se staršími bratry odvezeni do koncentračního tábora...
Karel Kachyňa, jeden z velkých českých režisérů, vytvořil mnoho mimořádně působivých filmů nejen pro filmová plátna, ale i pro televizní obrazovku. K vrcholům jeho televizní dramatické tvorby bezesporu patří právě Zlatí úhoři. Snímek získal v roce 1979 Hlavní cenu na mezinárodním festivalu Prix Italia a stal se televizní klasikou, která zasahuje generace diváků svou neokázalou lidskostí, poetikou i nepatetičností. Věříme, že vás návrat k tomuto výjimečnému snímku potěší a obohatí. Přispějí k tomu nesporně výkony znamenitých herců v čele s V. Menšíkem, R. Hrušínským, M. Špánkovou-Hozovou či R. Brzobohatým. Snímek uvádíme ve dnech, kdy si připomínáme 76. výročí konce 2. světové války a osvobození našich zemí od fašismu.
Vysílání: 09.5., 16.00 hod., ČT1
Opakování: 12.5., ČT3

Ucho
Jubilantka Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý v českém trezorovém filmu o moci a strachu (1970). Dále hrají: J. Císler, M. Holub, M. Kolofíková, J. Moučka, L. Křiváček a další. Scénář J. Procházka a K. Kachyňa. Kamera J. Illík. Režie K. Kachyňa. Film Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřil k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. Jednak proto, že jméno spisovatele Jana Procházky se nesmělo veřejně vyslovit, jednak proto, že film s přibývajícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Do distribuce se dostal až po listopadu 1989, premiéru v kinech měl v červnu 1990. Jde o komorní psychologické drama, v němž se objevují prvky satiry, frašky, grotesky, kriminálního filmu a dokonce i momenty hitchcockovského ladění. I mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo "Důvěřuj, ale prověřuj". Proto i ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována "ucha" – odposlouchávací přístroje, kterými mohla Státní bezpečnost kontrolovat tyto lidi i v jejich intimním soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna, které výborně zahráli Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Film byl také natočen podle knihy Jana Procházky, který se stal také autorem scénáře.
Vysílání: 03.5., 21.50 hod., ČT2

Sviňák
Život je hra. Adaptace románu Irvina Welshe s Jamesem McAvoyem v hlavní roli. Britský koprodukční film (2013). Dále hrají: J. Bell, E. Marsan, I. Pootsová, J. Broadbent, K. Dickieová, P. McIntoshový, M. Compston, S. Macdonaldová a další. Režie John S. Baird (Premiéra). Adaptaci stejnojmenného románu Irvina Welshe Sviňák natočil skotský scenárista a režisér Jon S. Baird. Jeho kriminální snímek s prvky černé komedie zachovává charakteristické rysy Welshova stylu, v němž se mísí naturalismus s ironií. Titulním hrdinou je amorální detektiv ze skotského Edinburghu Bruce Robertson, usilující nevybíravými prostředky o povýšení. Podvádí, pije, fetuje a souloží. Zároveň se stále hlouběji propadá do paranoie, způsobené osobním traumatem. Realisticky pojednaný film, proložený hrdinovými fantaskními vizemi, získal řadu filmových cen. James McAvoy si v roce 2013 za své přesvědčivé ztvárnění člověka, pohybujícího se ve spirále excesu, odnesl z předávání Britských nezávislých filmových cen ocenění pro nejlepšího herce.
Vysílání: 07.5., 23.55 hod., ČT2

Emoce v umění: Zlomená srdce (17/24)
Katalánský znalec umění, spisovatel a moderátor Ramón Gener se bude zabývat, jaký vliv má nešťastná láska na tvorbu uměleckého díla (Premiéra). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Do pařížské katedrály Notre Dame vešla 11. února 1931 mladá žena, posadila se, vyndala z kabelky pistoli a střelila se do srdce. Byla to významná mexická intelektuálka, spisovatelka a mecenáška umění, Antonieta Rivasová. Tříletý bouřlivý vztah s politikem Josém Vasconcelosem se dostal do slepé uličky. Antonieta měla zlomené srdce. Pochopila, že její milenec svou ženu nikdy neopustí, a tak si vzala život. Dnes vám bude Ramón Gener povídat o zlomených srdcích. Jistě to znáte, když skončí láska, když se definitivně vytratí. Seznámíte se s příběhy umělců, kteří se snažili najít útěchu pro svá zlomená srdce v umění. Pro nebohou Antonietu Rivasovou však psaní nebylo dostatečnou úlevou. Uvidíte, jak se dařilo dalším lidem se zlomeným srdcem, jak se s tímto žalostným pocitem vypořádali. Budou mezi nimi Oscar Wilde, Ludwig van Beethoven, Picassova milenka baletka Olga Chochlová, operní dvojice Rodolpha a Mimi z Pucciniho Bohémy, Goethův Werther a další.
Vysílání: 03.5., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 06.5., ČT art

Ondřej Sekora – Práce všeho druhu
Strhující příběh průkopníka dětské knižní tvorby Ondřeje Sekory, jehož dílo kontinuálně ovlivňuje několik generací (2018). Režie P. Jirásek. Dokument o průběhu a peripetiích dějin 20. století ve střední Evropě skrze život a tvorbu Ondřeje Sekory (1899–1967). Sekorovo dílo i jeho životní osud jsou představeny prostřednictvím rozhovorů s předními odborníky z několika oblastí, včetně rozhlasu, televize, filmu i divadla. Důraz je kladen na období po vzniku samostatné ČSR, kdy Sekora od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách pod vedením noblesního šéfredaktora Arnošta Heinricha. Tehdy uvedl na stránky deníku postavičku nešikovného pana Břouška a poté komickou dvojici Hnáta s Patrčkou. V letech 1923–24 a 1927–28 byl Ondřej Sekora redakcí vyslán do Paříže, kde publikoval i ve francouzském deníku L'Auto. Během svého druhého pařížského pobytu Sekora zřejmě viděl první Disneyho grotesky. Teprve ke konci života se ve vzpomínkovém textu zmínil, že se při vymýšlení jeho nejslavnější postavy Ferdy Mravence inspiroval kocourem Felixem. Po přestěhování v roce 1928 do Prahy se stal úspěšným spisovatelem pro děti. Jeho Ferda je výstižným obrazem své doby, komplikovaných třicátých let. Protože Sekorova žena byla židovského původu, výtvarník byl nucen v dubnu 1941 opustit redakci Lidových novin, byl vyloučen ze Syndikátu novinářů. Manželka musela do Terezína, on sám v říjnu 1944 putoval do pracovního tábora Klein Stein a Osterode. Svůj život v lágrech podrobně popsal ve svých denících s řadou obrázků, kde vyobrazil i své spoluvězně. V poválečných letech vstoupil do KSČ, uvěřil ideálům, které hlásal tehdejší komunistický režim, a podílel se na jeho propagandě. Když byla v roce 1948 zrušena soukromá nakladatelství a v oblasti literatury pro děti vzniklo Státní nakladatelství dětské knihy, dnešní Albatros, Sekora do něj nastoupil jako šéf Knižnice pro nejmenší. V roce 1952 odešel na volnou nohu, psal a kreslil pro dětské časopisy a znovu se primárně věnoval tvorbě autorských knih. Film se obsáhle věnuje poměrně neznámé kapitole jeho tvorby, a to je tvorba v tehdy nových médiích. Sekora kromě spolupráce s divadlem a rodícím se filmem loutkové animace totiž stál zároveň u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti.
Vysílání: 05.5., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 09.5., ČT art

Bolest
Válka, láska a literatura. Francouzské drama podle životopisné novely Marguerite Durasové (2017). Hrají: M. Thierryová, B. Magimel. E. Amielová, G. Gros, B. Biolay a další. Režie Emmanuel Finkiel (Premiéra). Již více než sto let uplynulo 6. dubna od narození francouzské spisovatelky Marguerite Durasové (1914), výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce.
O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu. Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova. Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovské ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“
Vysílání: 06.5., 20.15 hod., ČT art

Třistatřicettři
Postavit nový ateliér může být stejně složité, jako „postavit“ román, hudební melodrama, město či osobní memoáry. Moderátorům Janu Lukešovi a Janu Schmidovi své zkušenosti svěří typograf František Štorm, prozaik Dalibor Vácha, písničkářka Radůza, architekt Osamu Okamura a herec Petr Nárožný. Režie J. Věrčák (Premiéra).
Jsou březinovští „stavitelé chrámů“ a jsou stavitelé skromnější, ač nikoli menší a důslednější. Čím musel krotit svou netrpělivost typograf František Štorm při výstavbě venkovského ateliéru? To se diváci spolu s moderátory literární revue Janem Lukešem a Janem Schmidem dozvědí přímo na místě nad jeho „ilustrovaným stavebním deníkem“ Stavitelé. Jak budoval svůj román o odbojové skupině Tři králové M+B+M, o tom bude vyprávět prozaik Dalibor Vácha. Písničkářka Radůza konstruuje zas někdy svými písněmi celé životní příběhy, naposledy v symfonickém melodramatu Kupředu plout. Architekt Osamu Okamura se v knize Město pro každého zamýšlí nad funkčním životem městských organismů, herec Petr Nárožný staví na vzpomínkovém CD Škoda slova, které padne vedle... s humorem pošetilosti své vlastní vedle těch obecně sdílených.
Vysílání: 06.5., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 10.5., ČT art

26.4.2021 09:04:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 23 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Hudební rozhledy

Články v rubrice - Z éteru

Filmové tipy 23. týden

Most u Remagenu

Most u Remagenu
Americký válečný velkofilm, natáčený u Prahy (1969). Legendární boj o poslední most přes Rý ...celý článek


Tajemný Gustav Klimt

Tajemný Gustav Klimt

Tajemný Gustav Klimt
Za zlatou zeď, kterou kolem sebe spolutvůrce vídeňské secese vystavěl, nesměli nahlédn ...celý článek


Velikáni filmu... Ed Harris

Russell Crowe (Čistá duše)

Čistá duše
Viděl svět tak, jak si nikdo nedokázal představit. Russell Crowe v hlavní roli amerického filmu ...celý článek


Příběhy slavných... Adina Mandlová

Adina Mandlová

Ritz, nebo nic
Hvězda českého filmu třicátých a čtyřicátých let, která nás opustila před 30 lety, a její pe ...celý článek


České filmové tipy 24. týden

Hra o jablko

Hra o jablko
...mezi mužem a ženou ve filmu režisérky Věry Chytilové (1976) s letošní jubilantkou Evelynou ...celý článek


Velikáni filmu... David Cronenberg

Východní přísliby

Východní přísliby
Každý hřích i zločin zanechávají nějakou stopu. Kanadsko-britský kriminální film (2007). ...celý článek


Všechno nebo nic

Všechno nebo nic

Všechno nebo nic
Žijí vedle sebe, ne spolu. Ale je to vůbec život? Britský film (2002). Hrají: T. Spall, L. ...celý článek


Literární tipy 23. týden

Libuše Šafránková (Slavnosti sněženek)

Slavnosti sněženek
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem v komedii podle pov ...celý článek


Filmové tipy 24. týden

Wimbledon

Wimbledon
Zamilovat se na nejslavnějším travnatém dvorci světa jednomu rozhodí servis. Britská romantická k ...celý článek


Slovenský film Iba deň

Pavel Zedníček (Iba deň)

Iba deň
Jedna kapela, jedno tělo, jedna duše. A to i po letech. Slovenský film (1988). Hrají: P. Zedníček, ...celý článek


České filmové tipy 23. týden

Leoš Suchařípa (Faunovo velmi pozdní odpoledne)

Faunovo velmi pozdní odpoledne
"Aspoň to jméno aby po mně zůstalo!" Komedie na motivy povídky Jiřího Brdečk ...celý článek


Výtvarné tipy 23. týden

Štíty království českého

Příběhy domů: Kartouza valdická
Původně kartuziánský klášter a místo posledního odpočinku Albrechta z Valdš ...celý článek


Výtvarné tipy 24. týden

Příběhy domů: U Hofmanů na Soláni

Příběhy domů: U Hofmanů na Soláni
Valašský Olymp a jeho bohové i lidé (2008). Režie P. Lokaj. Na kopci, kte ...celý článek


Literární tipy 24. týden

Agatha Christie

Náš venkov: Jaký kronikář, taková kronika
Být obecním kronikářem neznamená jen naplňovat roli všímavého poz ...celý článek



Časopis 23 - sekce

DIVADLO

Pardubická premiéra Zahradní slavnosti už s diváky

L. Špinar a Petr Borovec (Zahradní slavnost)

Po předlouhé koronavirové pauze se divadelní domy konečně otevřely divákům. Pardubičtí herci za přísných hygie celý článek

další články...

HUDBA

Bjaček & Friedl - Ruky na DUDÁCH

Přebal alba

Album Ruky na DUDÁCH je zaměřeno na představení moravských gajd (dud) v rukách jednoho z nejzkušenějších hráčů celý článek

další články...