Básník Václav Hrabě
autor: Z webu
Žil pouhých čtyřiadvacet let a přesto, či právě proto se stal kultovním básníkem české beat generation let šedesátých. Jeho básničky, které kolovaly po mnoho let pouze v ručních či strojových přepisech, promlouvaly k mladým lidem jeho doby, ale jsou živé i dnes. Z jeho slov zněla upřímnost, vnitřní čistota, láska a touha po svobodě. I když za jeho života mu nevyšla žádné kniha, v opisech se šířily sbírky Stop time (1969), Blues v modré a bílé (1977) a kompletní Blues pro bláznivou holku (1991).
Byl výjimečný už od svého narození. Nezvykle brzo chodil, mluvil a četl - vše, co mu přišlo do ruky. A zbytek času věnoval muzice. Začal s houslemi a propadl klarinetu. Na hořovickém gymnáziu založil kapelu. Z Příbrami odešel studovat češtinu a dějepis do Prahy, kde se mu otevřel velký svět. Jeho život nabral na horečném tempu. Přes den chodil do školy, po večerech hrál v klubech dixieland a jazz, po nocích diskutoval, nad ránem psal básně.
„On byl nespavec. On se potřeboval nabít nějakou energií, to byly ty kluby a muzika, pak přišel domů a byl schopen psát,“ charakterizoval jej jeden z kamarádů. Na konci školy nastoupil dvouletou vojenskou službu. Tam se snažil co nejčastěji dostat na marodku, kde mohl celkem nerušeně psát. Během vojny se také oženil s milovanou dívkou Olgou, která přišla do jiného stavu. Narodil se jim syn Jan. Po návratu začal publikovat v časopise Tvář. Byl u vzniku kavárny Viola, působil tam jako technik, recitoval, psal básně, recenze, reportáže, vymýšlel nové projekty. Ve Viole se hodně četly verše beatniků, ke kterým měl blízko. Když v roce 1964 přijel do Prahy Allen Ginsberg, stal se jeho osobním průvodcem. Ten rok byl ale pro něj zlý: začal mít finanční problémy, nesehnal učitelské místo, rozpadlo se mu manželství s Olgou. Po rozvodu bydlel Václav se ženou Olgou, která se znovu vdala a narodil se jí druhý syn, v jednom malém bytě. Konečně začal učit na škole v Košířích, což ještě vystupňovalo jeho fyzické i psychické vypětí. Kromě učení recitoval ve Viole, psal recenze a články do časopisů, účastnil se mnoha dalších projektů. A ocitl se na samém pokraji svých sil.
Pátého března 1965 po příchodu domů kolem třetí ráno si jako obvykle přitápěl plynovým sporákem. Plamen jednoho hořáku však uhasl a spící Václav Hrabě zemřel na otravu kysličníkem uhelnatým. Nikdo dnes nedokáže říci, zda to byla nešťastná náhoda nebo úmyslná smrt. Byl to prostě osud - osud básníka, který měl
„...touhu a odvahu
nečekat, až se život převalí kolem jako baráčnický průvod...
uvidět ráno u Vltavy divoké koně
pojmenovat své lásky
a bude-li třeba
nechat se zabít pro ně“…
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Max Barskih: Nést se na jeho hudební vlně
Dnes je Max Barskih jeden z nejoblíbenějších a nejžádanějších zpěváků nejen na ukrajinské hudební scéně. Vyrůs celý článek
OPERA/ TANEC
Julie a Romeo zakončí sezónu Jihočeského divadla
Poslední premiérou zimní sezóny Jihočeského divadla bude taneční divadlo Julie a Romeo, které uvedeme v modern celý článek