Scéna.cz 

Česká premiéra inscenace Poručík z Inishmoru

Švandovo divadlo na Smíchově oslaví v sobotu 13. prosince 2003 své první výročí znovuotevření českou premiérou komedie irského dramatika Martina McDonagha Poručík z Inishmoru a první vernisáží obrazu Tomáše Císařovského vzniklého v rámci projektu Výtvarná zeď.
Režisér Daniel Hrbek do inscenace obsadil Ivana Řezáče, Vasilw Fridricha, Matěje Hádka, Kláru Pollertovou–Trojanovou, Milana Kačmarčíka, Tomáše Pavelku, Kamila Halbicha a Jaroslava Šmída. Text přeložil Milan Lukeš. Drmaturgicky spolupracovala Markéta Bláhová. Za výtvarnou složku odpovídá Karel Glogr – scéna – a Ivana Brádková – kostýmy. Hudbu zkomponoval Martin Horáček.

Martin McDonagh, Angličan irského původu, je přes své mládí nejhranějším současným britským autorem a Poručík z Inishmoru je zatím jeho poslední uvedenou hrou. Nutno podotknout, že je hrou nejkontroverznější. Jakkoliv se totiž odehrává na malebném ostrově Inishmoru v západním Irsku, její děj je zběsile groteskní a za terč svého ukrutného vtipu si nebere nic menšího než irský terorismus, fanatický nacionalismus a lidskou blbost všeho druhu vůbec.
Za hrdiny má vedle dvou neodolatelných idiotů – prostých, inteligencí neoplývajících vesničanů, pubertální vlastenku a mladistvého teroristu. Jejich vzájemná láska je sice silnější než láska k mateřské teroristické organizaci, ne však silnější než cit k jejich milovaným, huňatým, nevinným, čtyřnohým mazlíčkům. Takže - Kdo zabil kocoura Prcíka Tomeše? - to je oč tu běží… a rozpoutává to zcela nesmyslné krvavé běsnění, řídící se jediným zákonem – věci dopadnou vždycky hůř, než se původně zdálo. Co diváky čeká? Zbraně, láska, neuvěřitelné myšlenkové pochody, gagy, zvířátka, mrtvoly, polibky…

„K výběru hry nás vedlo, vedle její zřejmé kvality, ještě něco víc než jen módnost autora (jenom v Praze se v současné době hrají tři jeho jiné hry). Jedním z hlavních důvodů byla zřetelná souvislost s tématy, které již jistou dobu sledujeme v dramaturgické linii námi uváděných současných her jako jsou Zabiják Joe, Hadí klubko, Den matky,“ uvedla dramaturgyně Markéta Bláhová a dodala: „Ovšem jedním z nejzásadnějších důvodů pro uvedení právě této hry byl její žánr, fakt, že všechna tato pro nás zajímavá a nám blízká témata jsou obsažena v bláznivé komedii, a způsob jakým je napsaná, jak zachází se situacemi a dialogy. Ten totiž umožňuje navázat na styl práce - herectví, o který jsme usilovali v inscenacích předchozích, a přímo vybízí k jeho dalšímu rozvíjení.“