ON-LINE - Detail příspěvku
Bruno Solařík se stará o zábavu chovanců polepšovny
Rozhovor s režisérem Předjaří surralistického autora Ludvíka Švába
Já jsem si je ani tak nevybral, jako to vyšlo přirozeně samo. Někdy v osmnácti, dvaceti letech jsem za nejpřirozenější, nejbytostnější funkci umění považoval objevování vztahu mezi neřízeným myšlením a kritickým vědomím. A vztahu mezi subjektivním a objektivním. Tato funkce -- tehdy se mi zdála a domnívám se tak dodnes -- se projevuje v nejčistší podobě v surrealismu.
Obnovovat se je nechystáme, protože těžiště těch večerů spočívalo v kolektivní tvorbě. David i Bruno se odstěhovali do Prahy, Roman Telarovský zase do Roudnice nad Labem. V |Brně se tedy asi nic podobného v dohledné době pořádat nebude. Ale v Praze fungují takzvané večery Analogonu v Dejvickém divadle a to je jakási obdoba těch brněnských Penězokazů.
Já si myslím, že ta doba tam až takovou roli opravdu nehraje, protože každý člověk, který i dnes jednal na úřadě jenom o něčem trošku složitějším, tak zjistí, že ono se toho zase tolik nezměnilo. Tam nejde ani tak o režim, jako o konkrétní úředníky.
Ludvík Šváb tu inscenaci viděl a reagoval skoro až nadšeně. Asi bylo pozitivní to, že to bylo první uvedení této hry, kterou napsal v padesátých letech. Takže profesor, který mě učil režijní tvorbu, Alois Hajda, mu tehdy řekl: "Dožil jste se". A on na to reagoval, abych to popsal úplně konkrétně, výbuchy smíchu a třepáním rukama.
On nejdřív viděl scénu a říkal, že přesně tak si to představoval, když to psal. A potom na reagoval tak, že ten výsledný tvar byla jakási šťastná interakce mezi autorem a inscenátorem, Protože říkal, že spoustu věcí si na jevišti ani nepředstavoval, že to bylo rozvinutější a mnohem bohatší, než si to původně představoval.
Východiska byla stejná, ale byli jiní herci. To znamená, že jsem to nemohl inscenovat tak, jako v Brně, i kdybych chtěl . Na JAMU to byl studentský pokus, kdežto tady jsem pracoval se zralými profesionály.
V poslední době jsem spíš vychovatel, než režisér. Ta moje práce není až tak nepříjemná, protože já nemám za úkol někoho šikanovat nebo vychovávat, ale mám na starost volný čas těchto šikanovaných a vychovávaných adolescentů. Takže si myslím, že jako režisér můžu v této práci najít uplatnění. Starám se o jejich zábavu.
Lucie Bulisová
25.6.2001 Redakce
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
Hadríán
25.6.2001 - 00:00
Bruno Solařík se stará o zábavu chovanců polepšovny
24.6.2001 - 00:00
Vladimír Javorský má rád kabaret pro nejapnosti
22.6.2001 - 00:00
Opravdový divadelník - Pod lupou II.
21.6.2001 - 00:00
Poselství divadelníkům a divákům
21.6.2001 - 00:00
Tématické linie
21.6.2001 - 00:00
Divadlo evropských regionů - VII. Ročník
Fotogalerie akce
reklama