Scéna.cz 

* Dobrý den, Pavle. Zdravíme do Uherského Hradiště. Můžete prozradit jaký byl Váš dnešní den, případně, co Vás ještě čeká? redakce klim

Také Vám přeju dobrý den :-) Dnešek byl doposud docela klidný. Jindy bývá větší fofr. Ještě mi zbývá týden do začátku zkoušení nové inscenace, tak "jen" hraju a věnuju se taky práci lektora dramaturgie - čili jsem například obložen články o Slováckém divadle a doháním jejich archivaci...

* Dětství jste prožil přímo v Pardubicích? ruckal

Ano. Až do svých 18 let jsem se jinam nehnul. Bydleli jsme v Trnové, pak na Třídě Míru a na Nábřeží Závodu Míru. Pak jsem šel studovat JAMU do Brna, a to už jsem do Pardubic přijížděl jen občas.

* Co budete zkoušet - Mein Faust?

Jo jo, přesně tak, Mein Faust :-))

* Co Vás přivedlo na JAMU - pražská DAMU je přeci z Pardubic blíž? sklem

Jestli si dobře vzpomínám na tehdejší svoje nezkušené uvažování, tak se mi zdálo, že DAMU tehdy byla podle mého příliš "televizní" a příliš tam šlo o slávu. O prosazování sebe. spoň tak jsem to tehdy cítil. Bylo to v roce 1988. Naopak Brno s Divadlem Na Provázku, jak se to tehdy jmenovalo a jména lidí, kteří na té škole vystudovali, skrze to vše na mě působila nějaká lepší atmosféra. Když jsem začal dělat divadlo, měl jsem možnost setkat se s Hubertem Krejčím. Ten taky studoval v Brně. Zajímala mě divadla malých forem. To vše mluvilo pro Brno. Ale musím přiznat, že i to, že jsem očekával v Praze velký nával uchazečů a v Brně ne. Nic jsem neuměl, nějak zvlášť jsem se nesnažil dostat na školu za každou cenu, nemám divadelní dětství, já se věnoval sportu, ani jsem nikoho nevyhledal, aby mě na školu připravil. Chtěl jsem to jen zkusit, protože mě nenapadlo nic lepšího. A vyšlo to. No a tak tu práci dělám, když už mě vzali :-)))

* Slovácké divadlo obdrželo cenu Českého divadla za divadelní počin roku - Villon F.. Gratulujeme. Jaké je to hrát v takovém divadle - jedna cena za druhou...

Víte, mě ceny moc neoslovují. Spíš je pro mě odměnou, že za mnou někdo přijde i po letech a vzpomene si, že něco, v čem jsem třeba hrál i já, v něm stále zůstává, nese si to sebou. Ale samozřejmě každá cena trochu pošimrá ego... Sám jsem jich moc nedostal (že bych měl takový názor i proto :-) Doufám, že ne...), a tak mě šimrají všechny ty ceny kolegů a nebo divadla jako celku. A v poslední době si říkám, že na tom snad opravdu něco je, když už je těch cen tolik a neustávají. A cítím něco jako větší úctu před diváky. Něco jako že jsem jim vděčný za zájem a nerad bych je zklamal. Do Slováckého divadla jsem moc nechtěl jít. Když nabídka přišla, dlouho jsem váhal. Ale potřeboval jsem práci, tak jsem nakonec kývnul. A dnes jsem rád, že jsem v divadle, které je mezi nejlepšími v zemi - aspoň podle novinových titulků. A nejen to. Atmosféra je tu mezi lidmi opravdu dobrá. Lidi mají chuť do práce. Chtějí pracovat i na sobě, chtějí se zlepšovat. Nepomlouvají se (aspoň já o tom nevím). A to jsou věci, které mě dřív u kamenných divadel ničily... Takže můžu být rád, že můžu dělat práci v kolektivní atmosféře, kdy nám všem jde o jedno. To jsem si vždycky přál. A že by to mohlo vzniknout v kamenném divadle - to bych před lety nevěřil.

* V Uherském Hradišti se hraje již třetí hra Zoltána Egressyho, jaké jsou podle Vás jeho texty - intelektuálně nabubřelé, nebo naopak "z lidu"? sklem

Neřekl bych, že by texty Zoltána Egressyho byly intelektuálně nabubřelé. Možná jsou na můj vkus trochu "ukecané", ale vlastně mají prosté obyčejné zápletky. A na nich se obnaží charaktery lidí nebo to, co chce autor sdělit. To se mi líbí. Jen možná moc slov...

* Je něco čím Vás Slovácko oslovilo (slivovice, fašanky, děvuchy..) apod?

Ničím z toho, co píšete :-))) Manželku mám ze Zlína, to už není Slovácko. Moc nepíju. folklóru nerozumím. Jsem z Čech :-). Musím říct, že co se týká lidí a přátelských vztahů, mně bylo moc fajn na severní Moravě, v Šumperku. Tam jsem také poprvé zabloudil do církve, která má trochu tajemný název ROFC (Reach Out For Christ). A když jsem přišel na Slovácko, tak se "nějak" stalo, že jsem se octl v církvi Apoštolské. Přesněji - v jejím sboru v Uherském Brodě. Tak jestli mě Slovácko něčím oslovilo, jsou to tihle lidé.

* Jak se těšíte na dnešní představení? Zopakoval jste si text?

Jo, právě předtím než jsem začal odpovídat na tyto otázky, tak jsem se zavřel v šatně a všechno si prošel. Aych mohl být pak už v klidu. Chystáte se na Šťovík?

* Působíte také v hradišťském divadle PARODIE? Je to velmi známý soubor pod vedením D. Vackeho.

Ano, pár rolí mi v něm bylo svěřeno. V přípravách jednotlivých vystoupení se střídají různí lidé. Já se musím vyznat, že když má přípravy na starosti David Vacke, tak neváhám.

* Jaký máte vztah k pohádkám - hrajete raději prince nebo čerta?

Asi bych si vybral prince :-))) Ale stárnu :-(((

* Dobrý den, Pavle. CHtěla bych se zeptat, zda při představení vidíte do hlesiště:-).Děkuji předem a přeji krásný den, Lucie

Někdy ano. Ale i když do hlediště nevidím, jsou pro mě super okamžiky, když hlediště vnímám. Když ono je citlivé a já taky a vzájemně jsme jakýmsi šestým smyslem propojeni...

* Rychlé šípy jsou v Hradišti doslova evergreenem - nemáte chuť už s touto inscenací praštit? Eva, Brno

Ani ne. To je takový odpočinkový kousek :-)

* Vzpomínám na Vaše Divadlo Hromadná procházka, jednou jste vystupovali v Praze. Proč jste se rozpadli? Díky. Honza, Karlín

To by bylo dlouhé vyprávění. Především došly peníze. A já měl rodinu. A taky musím přiznat, že jsem od toho čekal něco trochu jiného než se pak dělo.

* Pavle, jak se Vám spolupracovalo s panem Drábkem, Janu z parku jste také představili v Praze, v podstatě ex offo - tedy po zániku Studia Hořící žirafy.... Majk / Uherské H.

To mě těší, že si někdo i na tuhle mou krátkou etapu vzpomněl! Účinkoval jsem pouze v Janě z parku. Takže jsem se úplně neponořil do atmosféry kolem Studia Hořící žirafy. A chvíli mi trvalo než jsem pochopil, co to vlastně je. A nebyl jsem z Olomouce. A připadalo mi, že pro lidi z Olomouce byla tahle parta něčím novým. Přitahovalo to mladé lidi. A vůbec mi imponuje Davidova odvaha, se kterou brázdí netradičním způsobem divadelní vody. Spolupracovalo se mi s nima moc dobře. Myslím, že jsem se tam dost naučil, právě na roli Milhauna. A moc hezky mě přijali. Bylo to moc krátké a tím, že jsem na reprízy dojížděl, tak jsem jim to snad ani nestihl říct. Tak snad dodatečně - díky.

* Jaký sport jste provozoval? jesterka.zuzka

Rychlostní kanoistiku. Asi od 13 do 18 let.

* Ve Svačince generálů jste si zahrál s vynikajícím kolegou Jožem Kubánikem, není Vám líto, že už je tato skvělá inscenace stažená?

Ani nemám čas si lítost nad některými inscenacemi uvědomit. Přišly další inscenace. Ale zážitky a vzpomínky zůstávají. S Jožkou se teď potkáváme docela často - ve Vyrozumění, v Šesti postavách, i v Mein Faust se na jevišti potkáme...

* Pádlujete raději na lodi nebo v divadelní roli?

Raději na lodi. V roli radši stojím na pevně zemi :-)

* Jaký máte vztah k fotbalu v civilu? Jiří, Olomouc

Rád si ho zahraju (hraju čím dál hůř) a rád se na něj podívám v televizi, když mám zrovna čas. Hlavně na reprezentaci. Asi tak.

* Kdo byli Vaši spolužáci na JAMU? Lída / Popovice

Studoval jsem s Petrem Motlochem, Romanem Slovákem, Frantou Strnadem, Alenkou Mihulovou, Jitkou Bédiovou, Katkou Vaníčkovou - dnes Duškovou, Zdeňkem Duškem - ano, tím, který ve Slovckém režíroval Svačinku generálů, Skleněný zvěřinec nebo Šest postav, s Janem Novákem, který je dnes taky režisérem a natáčel v Hradišti film Jméno nebo natočil některé inscenace J. A. Pitínského ve Slováckém divadle pro ČT, taky s Martinem Slámou... Určitě jsem na některé zapomněl, snad mi prominou.

* Poslouchejte, nejste vy takový katastrofik, už dva zaniklé divadelní soubory ve Vaší kariéře? Dušan

Jak to dva? Jo, Vy asi myslíte i Studio Hořící žirafy? Ale tam jsem byl jen jako host. Na to jsem neměl žádný vliv! No a Hromadná Procházka? Uznávám, to bylo trochu nepromyšlené...

* Příští rok oslavíte životní jubileum? Jak hodnotíte čtvrtou dekádu Vašeho života - z větší části ji máte spojenou s Uherským Hradištěm. Hana L.

Jejda, to mě ani nenapadlo. To už jsem asi v půlce, co? Žádné hodnocení nemám připravené. Čekám, kdy se na chvilku zastavím, abych si věci uvědomil. Snad to není nejhorší...

* REDAKCE děkuje za rozhovor, Pavle nějaké slovo na závěr?

Děkuji za příležitost a prostor k příjemnému posezení a poklábosení! Snažil jsem se psát rychle, ale vidím, že jsem přesto neodpověděl všem. Prosím, promiňte. Díky za zájem, mějte se hezky a přeju Vám i nám, abyste měli stále dost příležitostí fandit Slováckému divadlu a třeba i mně, bude-li to stát za to. Díky :-)))))