Scéna.cz 

* Vážená Mileno, vítáme Vás při setkání se čtenáři našeho portálu. Můžete přiblížit jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Můj dnešní den byl podzimní, ale protože jsem vyučovala svoje studenty, tak mi nepřišel tak pochmurný a soustředila jsem se na toto virtuální setkání.

* Jak jste se dostala k herectví, co vás na herectví tak lákalo? Markéta, Brno

Na herectví jsem se dostala díky genům po mých rodičích, kteří hráli ochotnické divadlo. Ve svém raném věku jsem navštěvovala všechny možné kroužky, jako jsou housle, orchestr, ale především balet. To byla moje dětská láska a i přání věnovat se tomu profesionálně. Než jsem se rozmyslela, již jsem byla patnáctiletá stařena. Tak jsem to zkusila na herectví. Měla jsem v té době zkušenost z ochotnického souboru. Vyšlo to. Krásné na tom je, že koníček je zároveň zaměstnáním. Skrývá se ve mně trochu exhibicionismu.

* Co se vám vybaví, když se řekne Státní konzervatoř v Brně? Vzpomínáte na dobu studií ráda? Pavel, Brno

Rok 1968. Srpen. Velké obavy, že vůbec studovat nebudu. Naštěstí se to podařilo. V mém ročníku byla Dáša Veškrnová, Liba Šafránková, Ondřej Mikulášek a další. Moje největší kamarádka byla Dáša. A to neříkám proto, v jaké je dnes pozici. Moc jsme si rozuměly. Bylo nám patnáct, nádherný věk. Samé ideály.

* Vždycky jste chtěla být herečkou? Milan

Ano.

* Zdravím Vás, paní Marcilisová. Jste pro mě herečka s velkým H. Zajímalo by mě, co se Vám na zlínském divadle nejvíc líbí? Co Vás v něm drží už tolik let? Děkuji a přeji jen to dobré. Andrea

Milá Andreo, moc Vám děkuji a možná právě to, že se najdou lidé, kteří mi věří a takzvaně na mě chodí, mě drží právě ve Zlíně. Neměnila bych.

* Milenko, co říkáte na dění ve zlínském divadle a odchod uměleckého šéfa Petra Veselého? Dušan

Je mi smutno a obávám se.

* Dobrý den, paní Marcilisová. Neláká Vás zahrát si ve Slováckém divadle před zaplněným hledištěm? Ve Zlíně se toho zřejmě nedočkáte... David K.

Láká, Slovácké divadlo bylo mým prvním angažmá. Přiznám se, že bych svoji hereckou kariéru chtěla znovu se Slováckým divadlem spojit. Hradiště má výhodu malého sálu, ale zážitek, když náš sál je plný (687 diváků), je ohromný. Ale není všem dnům konec.

* Máte u zkoušek větší trému než na jevišti? Karel, Zlín

Nemám. Ráda zkouším, i když se nedaří, nestydím se. Od toho zkouška je. Představení je výsledek. A očekávání, jak představení přijmou diváci, samozřejmě s sebou nese pocit zodpovědnosti, trémy a touhy nezklamat.

* Pamatujete si na svou první roli? Mirek

Ano, byla to role ve hře Feydeau Taková ženská na krku v Horáckém divadle v Jihlavě. Hra, kterou jsem nikdy neviděla, nečetla, a přesto jsem zaskakovala za těhotnou herečku. Byla to moje první naivka. Na škole jsem hrála staré komické. Naivka byla trochu potřeštěná, ale to k mládí patří.

* Hezký den, rád bych se zeptal, co děláte, když zrovna nehrajete a nezkoušíte? Díky, Václav Milošský

Svůj volný čas věnuji odpočinku, zahrádce, četbě, ale hlavně vždycky svým synům. Dnes jsou to muži, ale i tak se jim věnuji.

* Můžete připomenout nejvýznamnější křižovatky svého dosavadního života a nejdůležitější setkání? Jan

Na prvním místě je Slovácké divadlo. Léta učednická. Spolupráce s docentem Hynštem. První Svatá Jana. Druhý mezník odchod do Zlína a pan Holeček. Druhá Svatá Jana. Tuto postavu považuji za nejdominantnější. Musela jsem na ní hodně pracovat, být pokorná a byla to pro mne maturita. Ta profesionální.

* Kterou roli považujete za Vaši průlomovou? Olda

Matka. Ale ne od Čapka. Každá role je pro mne nový úkol. A jsem ráda, že se mi podařilo skloubit toto krásné povolání s mateřstvím, proto ta matka.

* Vážená paní Marcilisová, mám pro Vás dvě otázky - s dovolením: Nechala jste se inspirovat v Kočičí hře paní Medřickou? Jaký je původ Vašeho krásného jména Marcilisová, ať už rodného či vyvdaného? Děkuji. Hana Dubová

Rozhodně ne. Paní Medřická pro mne byla a je vynikající herečka. Její Eržiku jsem viděla, ale vůbec jsem neměla pocit, že bych měla něco kopírovat, napodobovat. Šla jsem na to od lesa. To znamená, já - Milena a Erži Orbánová. Nedovolila bych si vůbec připustit nějakou konfrontaci. Natolik si paní Medřické vážím. Jméno mám rodné a nechtěla jsem se ho vzdát, i když jsem se provdala. Myslím, že mí předci pocházeli z Jižních Čech a prapůvod tohoto jména je určitě na jihu. Má horkokrevnost tomu nasvědčuje. A ráda ho nosím.

* Neuvažovala jste někdy o tom, že by jste zkusila i divadelní režii? Martin

Na to jsem nikdy nepomyslela.

* Co byste poradila začínajícím hercům? Daniela, Přerov

Aby se dobře rozhodli, našli v sobě odvahu a zkusili to. Je to dřina. Ale stojí to za to. Celý život se člověk učí. A má možnost poznávat díky divadlu a rolím nové lidi. Je to fajn.

* Dostala jste někdy roli, která Vám ale vůbec nesedla? Pokud ano, dokázala jste se s touto rolí sžít nebo to byl věčný boj? Bára

Ano. Ale každý úkol je výzva. Musím se s tím poprat. Zatím se mi to dařilo. Role nepohltila mě, ale já tu špatnou roli.

* Myslíte si, že je nyní doba na zdražování lístků do divadel? Díky, Luděk.

Myslím si, že ne, ale můj názor to neovlivní. Jsem šťastná, když lidé i přes ta úskalí finanční ty lístky do divadla koupí. Děkuji.

* Viděla jsem vás v představení Věc Makropulos. Co říkáte nesmrtelnosti? Petra - Zlínsko

To musí být strašné. Nechtěla bych to.

* Které divadelní autory a hry máte ráda? Zdeněk / Kroměříž

Mám ráda komedie, dobré komedie. Druhou mou láskou je antika. Bohužel se málo hraje. Asi si režiséři netroufají. Během svého divadelního života jsem se setkala i s ruskou klasikou. I ta má člověku co říct.

* Rozebíráte hereckou práci i doma? .) Věra, Slušovice

Ano. Především sama se sebou a po úspěšné premiéře i s dětmi.

* Jaké typy rolí máte ráda a naopak, které vám vůbec nesedí? Ivan

Beru vše. Ale když je trochu komická, trochu k pláči a trochu chytrá, je to ideál.

* Hrála jsi v divadle před revolucí i po ní. Co se zlepšilo a co je horší? Radek

Před revolucí bylo divadlo jedinou možností, jak něco sdělit tzv. mezi řádky. Dnes můžeme všechno, ale nejsou autoři. Je jich moc, moc málo. Nevím, čím to je. Ale myslím si, že i dnes je potřeba lidi oslovovat a vyjadřovat své názory.

* Mileno, jaký je váš názor na plastické operace? .) Dana N., Zlín

Vyhozené peníze. Já jsem ráda, že stárnu a v mé tváři se objevují vrásky. Je to přirozené. Již od mládí jsem se těšila, až budu starší, budu hrát ty velké ženské role, v kterých mohu něco sdělit jako žena. Těžko mi někdo uvěří, když budu mít nepřirozený úsměv, obočí až ve vlasech a zuby jako z amerického filmu. Myslím, že člověk musí přes svou tvář přesvědčit diváka, že je reálný a že všechno, co říká, už zažil.

* Kolikrát do měsíce večer hrajete? Pavel

Záleží na plánování představení, ale většinou tak 10x.

* Mileno, můžete vzpomenout někoho ze zákulisí vašeho divadla, kdo vám říká upřímné připomínky od srdce? Tomáš, Napajedla

Měla jsem to štěstí, že jsem ve své blízkosti takové lidi měla. Věřila jsem jim. Byl to pan Tříska, paní Matalová, pan Tokoš, pan Mejzlík a v posledních letech můj milovaný Dušan Sitek. Tito lidé byli upřímní a pro mě velkým vzorem. Jejich názory pro mě byly svaté.

* Na co se nejraději díváte v televizi? Jsou to třeba seriály? Dita

Nedívám, protože ztrácím souvislosti, ale když v nich vystupuju, tak se mrknu. Mám ráda dokumenty a vše, co je na druhém programu ČT.

* Kdybyste chytila zlatou rybku, co byste si přála? .) Gábina

Kdyby se to stalo, přála bych všem hodně rozumu, pokory, vzájemné úcty. Samozřejmě k tomu patří i zdraví. A nejenom zdraví, ale hlavně zdravý rozum.

* Kočičí hra je pro diváky jedinečná díky vašemu hereckému výkonu, čím je jedinečná pro vás? Eduard, Olomouc

Vším. Při představení mám pocit, že prožiji celý lidský život. Je to nádherné.

* Nejhorší divadelní hra, ve které jsi hrála? Jiří, Malenovice

Také se našly. Ale snažím se je z hlavy vytěsnit. Když takový titul byl, hluboce jsem se styděla před vámi diváky. Bohužel to vůbec nemůžu ovlivnit. Škoda.

* Mileno je pro vás divadlo koníčkem či dokonce vášní? Karel

Určitě koníčkem a tajně vášní.

* Mileno, jaká kniha vás v poslední době uchvátila? Zdena

Je jich víc. Ale příběhy žen, které mají těžký život, mě zajímají nejvíc. Uvědomuji si, že problémy a starosti nemám jenom já. Držím nám palce.

* Jak se díváte na feministky? Alena od Hradiště

Dívám se na ně v televizi. Některé názory jsou mi blízké, ale nic se nesmí přehánět. Já osobně si myslím, že žena dokáže překonat všechno. A myslela bych si to, i kdybych byla muž. Fandím nám.

* Mileno, jak vidíš po letech osobní zkušenosti přednosti a zápory hereckého povolání? Lída

Divadlo hodně bere, je náročné, ale na druhé straně taky dává. Dává dobrý pocit z pěkného představení, těší mě setkávání se s lidmi na ulici, kteří mi sdělují, jakou radost jsme jim jako herci předali. To je magické a je to možné jenom v divadle. Proto si myslím, že mi divadlo více dalo.

* Paní Mileno, jste krásná charismatická žena. Myslíte si, že se k Vám víc hodí role vypočítavých "mrch", nebo těch hodných? A ve které byste se cítila lépe? :) Viktor

Děkuji za lichotku, ani netuším, co ve mně je, ale rozhodně ty mrchy se hrají lépe. Protože nic není jenom záporné nebo kladné. V každé roli je i něco dobrého, takže raději hraji ty mrchy. Protože ani v životě není nic jen kladné.

* Dobrý večer, máte nějakého režiséra, s kterým byste v budoucnu ráda pracovala, nebo s kterým byste si ráda spolupráci zopakovala? Klára, Brno

Ano, kupodivu jsou to mladí režiséři a spolupráce s nimi je radost. Jsou připravení, sebevědomí, mají úctu k hercům i k divákům, a podle toho pracují. Je to Pavel Khek, Kuba Nvota.

* Brouk v hlavě, proslulá situační komedie, která baví diváky po celém světě již více než století. Premiéra klepe na dveře! Na co se můžou diváci těšit? Rudolf

Určitě se můžete těšit na prima večer plný srandy.

* Jak se studuje divadelní role? Vladimír

Někdy lehce, někdy hůř a někdy to nestojí za nic. Ale vždycky je to úkol, který mě zavazuje a jsem povinná se ho zhostit co nejlépe. Čím jsem starší, tím hlouběji o rolích přemýšlím a někdy se i trápím, ale když se podaří a výsledek diváci ocení, ten vnitřní boj stojí za to.

* Mileno, čím teď nejvíc žijete? Hana, Zl

Bojem proti tesknému podzimu. A představa, že přijde jaro mě drží nad vodou. Mám ráda slunce.

* Dobré odpoledne, spolupracujete raději s režiséry, kteří vám dají prostor, nebo s těmi, kteří po vás chtějí přesně danou postavu? Petr, Otrokovice

Pracuji ráda s režiséry, kteří vědí, co chtějí. To je moc důležité. Protože potom vám dají jak ten prostor, tak vás i nasměrují k celkovému vyznění představení. Je jich málo, ale jsou. Nechám se ráda vést. Je to poučné. A člověk na sobě musí pořád pracovat.

* Jak hodnotíte působení Petra Michálka na postu ředitele divadla? Nestýská se Vám někdy po panu Sobkovi? Díky za upřímnou odpověď. L.

Sleduji působení Petra Michálka na postu ředitele. Je tu krátkou dobu, narozdíl od pana Sobka, takže si teprve zvyká na prostředí tak impozantní, jako toto divadlo je. Určitě to není jednoduché.

* Paní Mileno, co vás ještě čeká v této sezoně MDZ? Libor

Do Vánoc Brouk v hlavě, po Vánocích nevím. A teď jste mi nasadil brouka do hlavy.

* Máte za sebou spoustu krásných rolí – na kterou nejraději vzpomínáte? Dana, Holešov

Měla jsem spoustu krásných rolí, takže je těžké vybrat jednu jedinou. Určitě to byla Jana z Arku, Alice v Tanci smrti, Erži a další a další. Nemám si nač stěžovat. Role byly pěkné všechny.

* Vánoce budou za měsíc, jakou roli byste našla ráda v balíčku pod stromečkem? :) Aleš / Zlín

Protože už nějakou dobu na ježíška nevěřím a dárky většinou naděluji sama, tak bych si nadělila něco, co by mi udělalo radost, ale zároveň by to bylo něco, co by ocenil divák. Takže napište, co, a já si to nadělím.

* Vážená Mileno, děkujeme za velmi příjemný večer. Vaše slovo závěrem… Díky. Redakce

Děkuji, že jsem měla možnost alespoň virtuálně s Vámi pohovořit a doufám, že jsem Vám alespoň částečně odpověděla na to, co Vás zajímá, a věřím, že nezůstane jen u dopisování, ale že se přijdete podívat na některé představení. Ráda Vás uvidím. Do předvánočního času všem přeji pohodu, vykašlete se na pečení a přijďte do divadla.