Scéna.cz 

C jako ceny – Hašterica 2004 zůstala doma

Poslední den Bábkarské Bystrice jsme měli možnost shlédnout ve Státní opeře představení Tri múdre kozliatka Loutkového divadla z Žiliny a ve vile Dominice poslední soutěžní představení Syn bílého koně maďarského divadla Kabóca z Veszprému. Ve zdařilé činoherně pohybové klauniádě o cestě třech kůzlátek za svým gazdou do Ameriky jsme marně hledali loutky, loutkovost či loutkovitost, neboť tam nic takového nebylo. Herci byli pohybově zdatní, tudíž ani jejich projev se nedal označit jako loutkový.
Maďarská pohádka Syn bílého koně byla plná krásných obrazů. Herci hráli s chutí, byli soustředění na sebe navzájem i na animaci loutek, příběh byl čitelný, takže ani nevadilo, že opět nebylo ani tlumočení, ani synopse.
Na odpoledne byla připravena Bianka Braselli (Dáma s dvoma hlavami) nitranského souboru Teatro Tatro a večer už se konalo v šapitó finále s BDNR a Center for Puppetry Arts a předávaly se ceny.

Cenu diváka v garanci předsedy Banskobystrického samosprávného kraje získal Anton Anderle, Tradičné divadlo A. Anderleho (Slovensko). Cenu Henryka Jurkowskeho v garanci Mezinárodního višegrádskeho fondu získalo divadlo Líšeň, Brno (Česká republika) za hru Domovní requiem, v níž ukázali osobitou reakci na problematiku současného světa. Haštericu 2004, cenu za tvořivý čin v oblasti loutkového divadla na Slovensku, získalo Bábkové divadlo na Rázcestí Banská Bystrica (Slovensko) za inscenaci Kubo.

Festivalu se zúčastnilo dvacet dva divadelních souborů ze zemí V4, Francie a USA. Odehrálo se 31 představení pro děti a dospělé, které vidělo více než 5 000 diváků.
Festivalu přálo počasí, babí léto se vydařilo, i když na večerních představení v šapitó byla již trochu zima. Festival jako místo setkávání splnil svůj účel. Setkali se různí spolužáci, například Sylvia Osman z francouzského souboru Arketal a Garry Friedman z Austrálie, kteří spolu studovali v Charleville-Mézières pod vedením Jana V. Dvořáka.
G. Friedman přivezl do Banské Bystrice dokument o loutkové hře Hledá se příšera mladého Hanuše Hachenburga, který zahynul v roce 1942 v Osvětimi. Ve Státní galerii probíhala výstava Svět loutek Antona Anderleho, prezentovala se polská loutková divadla (pod patronací Polského střediska UNIMA a paní Elzbiety Siepetowské), probíhal prodej knih slovenských nakladatelství pro děti a mládež, a v nabídce byly také knihy Divadelného ústavu Bratislava a knihkupectví Prospero Divadelního ústavu Praha. Proběhly semináře o dětské literatuře a o vzájemném ovlivňování českého a slovenského loutkového divadla a také prezentace Center for Puppetry Arts z Atlanty, stát Georgie, USA.

Cesta mezi čtyřmi hracími prostory (Státní operou, Vilou Dominkou a cirkusovým šapitó a stanem Teatru Tatro v parku pod památníkem SNP) byla lemována cukrárnami, kavárnami a pizzériemi, a to vše rámovala krásná scenerie hor.