Scéna.cz 

Literární tipy 5. týden

Bohumil Hrabal očima Jiřího Menzela
Portrét doktora práv, dělníka, skladníka, výpravčího, kulisáka, ale především vynikajícího spisovatele, jak ho před více než dvaceti lety viděl náš oscarový režisér. Dokumentární snímek uvádíme jako vzpomínku na Bohumila Hrabala, jenž odešel před 25 lety (1994). Scénář a režie J. Menzel. Odpověď na otázku, kdo z režisérů by měl představit spisovatele Bohumila Hrabala, lze asi jen těžko zpochybnit. Filmy, které Jiří Menzel podle jeho knih natočil, patří totiž k tomu nejlepšímu, co naše kinematografie v šedesátých i sedmdesátých letech vytvořila: Postřižiny, Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti, Smrt pana Baltazara z povídkového filmu Perličky na dně i oscarové Ostře sledované vlaky jsou dokonalým příkladem lidského i uměleckého souznění. Jejich setkání při natáčení cyklu Gen v pražské hospodě U Hynků a na chalupě v Kersku představovalo logické pokračování vzájemné spolupráce dvou nevšedních tvůrců. Medailonem z cyklu Gen si jejich vzácný vztah připomeneme a zavzpomínáme na osobnost jednoho ze světově nejproslulejších a nejosobitějších autorů naší poválečné literatury, od jehož úmrtí zítra uplyne již 25 let.
Vysílání: 01.2., 17.50 hod., ČT2

Projekt Orwell aneb 2+2=4?
Český dokument, věnovaný autorovi "Farmy zvířat" a "1984", poukazuje na aktuálnost Orwellova literárního i myšlenkového odkazu v kontextu dnešní doby „informačního chaosu a alternativních pravd“. Režisér a průvodce dokumentem, Václav Müller, se ve svém putování za Orwellem vydal z Prahy do Londýna setkat se s autorkou spisovatelova životopisu, i na místa, kde Orwell žil a psal – do Wallingtonu poblíž Londýna a na skotský ostrov Jura. Spisovatelovo dílo nahlíží specificky z perspektivy současných společenských a politických událostí, ovšem zároveň pro diváka rozkrývá Orwellův životní příběh. Dokumentární cestu po stopách britského spisovatele doprovází řada citací z díla, namluvených Petrem Pochopem, ilustrovaných originálními animacemi z dílny výtvarnice Moniky Pavlovičové.
Vysílání: 02.2., 14.35 hod., ČT2
Opakování: 03.2., ČT2

Alexandre Dumas, pátý mušketýr
Portrét spisovatele Alexandra Dumase, klasika francouzské literatury. Jeho „Tři mušketýři“ nebo „Hrabě Monte Christo“ se dodnes těší mezinárodnímu úspěchu (Premiéra). Legendami opředený Alexandre Dumas prožil bouřlivý život protkaný luxusem i bídou. Pokaždé, když se dostal do potíží nebo měl Paříže plné zuby, rozhodl se odjet. Byl to nepřetržitý sled odjezdů. Zmizel na měsíc, na půl roku, na tři měsíce. Díky tomu poznal skoro celou Evropu. Do francouzštiny přeložil Waltera Scotta, bratry Grimmy a Puškina. Jeho velké romány překročily hranice a záhy po svém vydání byly přeloženy do mnoha jazyků. Už za svého života si Dumas dokázal podmanit čtenáře všude na světě a zájem o jeho texty nevyprchal dodnes. Když do spisovatelova života vstoupil Auguste Maquet, Dumas už měl svůj rukopis, svůj styl, byl úspěšný dramatik a uměl bravurně psát dialogy. Obtížná pro něj ale byla fáze archivní dokumentace. Na rešerše historických pramenů nutně potřeboval erudovaného pomocníka, který materiál posbírá, udělá výpisky a, jak by řekli tvůrci dnešních seriálů, načrtne hlavní narativní linky, vytvoří základní dějovou osnovu, vymyslí zápletky, rozvrhne vývoj postav a vyklene dramatický oblouk. A tuto spíše technickou stránku psaní ovládal bývalý učitel Maquet dokonale. Romány, na kterých Dumas s Maquetem spolupracoval, se staly čtenářským trhákem. Není divu, že jednoho dne už Maquet nevydržel žít dál v Dumasově stínu. Jejich spory o autorská práva zaplnily přední strany novin a nakonec se jejich literární tandem definitivně rozpadl. Nespornou kvalitou Dumasova díla je ovšem jemu vlastní smysl pro dynamiku a pohyb, cit pro inscenování děje i obrovský vypravěčský talent, díky nimž se postavy stávají mytickými idoly. Dumasův rukopis, který vzešel z divadelního světa, dává totiž přednost ději před úvahami a dialogu před nekonečnými popisy. Jeho postavy jednají a mluví. Alexandre Dumas byl autor, režisér, vedoucí výpravy, maskér i osvětlovač v jednom. Jako by v sobě spojoval všechny divadelní či filmové profese. Proto se jeho knihy čtou jako filmy.
Vysílání: 02.2., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 06.2., ČT art

Pohádka máje
Okouzlení láskou a jarní přírodou ve filmové adaptaci románu Viléma Mrštíka s Natašou Gollovou v hlavní roli (1940). Dále hrají: S. Beneš, L. Dostalová, J. Vojta, T. Pištěk, M. Blažková, J. Průcha, V. Fabianová a další. Kamera F. Pečenka. Scénář a režie O. Vávra. Milostný příběh Viléma Mrštíka natočil již v době éry němého filmu, v roce 1926, režisér Karel Anton. V roce 1940 se k této látce vrátil Otakar Vávra. Na rozdíl od dřívější adaptace se soustředil na příběh revírníkovy dcery Helenky a studenta Ríši a pokusil se zachytit prostou poezii mladé lásky uprostřed jarní přírody. K poetice filmu přispěla především citlivá kamera Ferdinanda Pečenky, který použil speciálních a neobvyklých kameramanských postupů, aby dosáhl co největší působivosti. Také Srnkova emotivní hudba umocnila celkové lyrické vyznění filmu. Režisér Otakar Vávra měl šťastnou ruku i při výběru hlavních představitelů – Nataši Gollové a Svatopluka Beneše pro ústřední dvojici, Leopoldy Dostalové pro roli tety Marty a Jaroslava Vojty jako revírníka. Diváky a kritiky zaujala i postava citově neukojené bytné v podání Vlasty Fabianové. Film měl premiéru v říjnu 1940.
Vysílání: 06.2., 20.15 hod., ČT art