Scéna.cz 

Manon kontroverzního baletního vizionáře MacMillana

Královský balet v letošní sezoně vzpomíná a oslavuje. Uplynulo 25 let od úmrtí jednoho z nejvlivnějších choreografů 20. století Kennetha MacMillana a baletní repertoár londýnské první scény tak nabízí průřez jeho brilantními počiny, k nimž patří právě i Manon. Tu představí cyklus Balet v kině v českých kinech v přímém přenosu 3. května 2018.

„Klasický balet mého dětství a mládí byl jako načinčaná výkladní skříň,” vzpomínal kdysi v jednom z rozhovorů britský choreograf skotského původu Kenneth MacMillan. „Já jsem s takovým pojetím nesouhlasil. Nechtěl jsem pokračovat v udržování této tradiční linie, ale přenést do postav reálný život, skutečné city. Vyjádřit tancem živé emoce, psychologické pochody, vnitřní stav hrdinů ve vypjatých situacích. Chtěl jsem, aby publikum bylo uhranuto osudovostí postav,” vysvětloval muž, který si dráhu choreografa zvolil poté, co jako 20letý tanečník bojoval s nepřekonatelným strachem z pódiového vystupování a každé představení z pozice baleťáka k smrti nenáviděl.
Kenneth MacMillan tak začátkem 70. let 20. století přinesl do Královského baletu taneční expresivitu, což mu bylo i z vlastních zkušeností mnohem bližší, a způsobil v britských kulturně-společenských kruzích revoluci. „Typicky anglické je držet emoce v sobě za každou cenu, já je pustil ven.” Širokou veřejnost i odborný tábor kritiků rozdělil na dvě skupiny – jedni jeho celovečerní baletní opusy odmítali, druzí vynášeli do nebes. Jak už to bývá, teprve čas dal zcela za pravdu těm druhým. Choreograf Kenneth MacMillan se zařadil po bok jiných uměleckých vizionářů a stal se plným právem uctívanou ikonou moderního baletu 20. století.

Vzhledem k MacMillanově prozíravému tvůrčímu přístupu se nelze divit, proč si tehdy pro celovečerní baletní opus vybral novelu Manon Lescaut francouzského spisovatele Abbého Prévosta z poloviny 18. století, která byla po svém vydání hned zakázána a šířila se tajně v kopiích, což jen umocňovalo její vzrůstající popularitu. Příběh vášnivé ženy Manon, jejíž city k chudému mladíkovi des Grieux postupně rozkládá vidina bohatství a přepychu u bezcitného monsieura G. M., je plný vyhrocených scén, intrik a emocí. Charakterní rozporuplnost hlavní hrdinky vedoucí až k její záhubě a nesympatičnost mnoha dalších hlavních figur byla pro houževnatého MacMillana opravdovou výzvou, jak tuto novelu přetavit do opojného celovečerního baletu.
A zatímco se on sám soustředil na psychologickou drobnokresbu postav vyjadřovaných v tanečních figurách, skladatel a dirigent Leighton Lucas na MacMillanův popud studoval Massenetovu stejnojmennou operu a bezpočet jeho dalších děl, aby z nich nakonec sestavil kompozici určenou pro baletní adaptaci. Její orchestraci v roce 2011 obnovil dirigent Martin Yates do nynější podoby, jež představuje jedny z nejkrásnějších pasáží symfonické baletní hudby vůbec.
MacMillanova Manon měla v Covent Garden premiéru v roce 1974, byla odměněna dlouhotrvajícími ovacemi vestoje a zařadila se velmi záhy mezi poklady britského baletního umění. Je trvale v repertoáru Královského baletu a její uvedení stejně jako další MacMillanovy opusy zůstávají pro Anglii vždy národním kulturním svátkem.
Seznam kin + termíny na www.aerofilms.cz/balet.