zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Musica Florea opět zve do světa barokní hudby

Musica Florea (Zdroj: M. Světlík)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Musica Florea pokračuje i v tomto roce v objevování pozapomenutého dědictví české hudby – svůj zájem nasměrovala aktuálně k dílu skladatele Jana Zacha, jehož dílo spadá zčásti do období hudebního baroka i klasicismu. V dubnu uvede Musica Florea jeho Requiem solemne c-moll a Nešpory. Zachovo Requiem bylo nesmírně populární ještě v době romantismu, jak dosvědčují opisy z několika pražských i mimopražských kostelních archívů. Na výzkumu pramenů spolupracuje soubor s muzikologem Tomášem Slavickým a jejich společná práce vychází z nejstarších dochovaných rukopisných opisů, které pocházejí ještě z doby skladatelova života.

První koncert se uskuteční v pátek 8. dubna v Čelákovicích, další v sobotu 9. dubna v Praze a 11. dubna 2016 v Karlových Varech. Orchestr Musica Florea a sbor Collegium Floreum bude řídit Marek Štryncl. Jako sólisté vystoupí Michaela Šrůmová, Sylva Čmugrová, Čeněk Svoboda a Jaromír Nosek.

Requiem solemne Jana Zacha patří k reprezentativním skladbám naší hudby 18. století. Jan Zach se jako autor pohyboval na rozhraní dvou stylů – baroka a klasicismu. Requiem Solemne patří k raným skladbám, které jsou komponovány ještě ve „starém“ stylu a jsou dochovány v českých pramenech. „Autor vyšel vstříc repertoárové potřebě své doby – zpívaná Requiem zněla v barokní Praze velmi často, neboť provoz mnoha hudebních těles umožňovaly příspěvky soukromých dobrodinců, a ty byly skládány nejčastěji na pravidelná zpívaná Requiem,“ vysvětluje muzikolog Tomáš Slavický, „Prestižní forma slavnostního Requiem dávala zároveň mladému skladateli příležitost ukázat své kompoziční umění. Zachovo Requiem je i dnes zajímavým, a zároveň i posluchačsky vděčným příkladem velké smuteční skladby psané stylem obvyklým ve 30. letech 18. století. Patrný je v něm vliv tehdejších vídeňských autorit, italských skladatelů Vivaldiho generace i velmi zřetelný vliv J. D. Zelenky,“ dokládá další kvality díla. Na příští rok je naplánované vydání partitury v komentované kritické edici.

Musica Florea pokračuje i letos v objevování a představování hudebních děl minulosti současným divákům: ať už jde o díla pozapomenutá, anebo známá, ale nově nastudovaná v interpretaci, která je pro diváky novinkou svým zvukem, v němž se Musica Florea snaží co nejvíce přiblížit dobovému originálu. Čeká nás například nové nastudování Stabat mater Antonína Dvořáka, které slibuje autentický zážitek romantické skladby. A v létě ožije Florea Theatrum, mobilní divadelní scéna, kterou Musica Florea buduje již několik let a přináší v ní atmosféru starých časů se vším všudy. Diváci se mohou těšit na díla G. F. Händla, J. B. Lullyho, A. Campry anebo na premiéru jediného baletu Ludwiga van Beethovena Prometheova stvoření. Více www.musicaflorea.cz

Jan Zach se dnes řadí k významným představitelům tzv. české hudební emigrace. Vyrostl v Praze 30. let 18. století, po vypuknutí tereziánských válek odešel z Čech a byl přijat jako kapelník kurfiřta v Mohuči, poslední léta života prožil na cestách po jižním Německu a alpských zemích, podle svědectví současníků několikrát navštívil Itálii. Jeho skladby, jež byly ve své době velmi známé a ceněné, dokládají intenzivní stylový přerod, který je příznačný pro celou jeho generaci. V Zachově případě jde o vývoj od mistrovského ovládnutí stylu pozdního baroka, přes různé stylové experimenty až po syntézu se stylem rozvinutého klasicismu. Zachovy skladby měly podobný osud jako díla většiny jeho současníků – v repertoáru i v paměti byly brzy překryty novou vrstvou „vídeňských klasiků“, jejichž styl pomáhaly připravit. V novější době bylo ale znovu vydáno a nahráno několik souborů pozdních skladeb, které Jana Zacha představily jako autora evropského formátu.
Je autorem rozsáhlého a kompozičně nesmírně zajímavého díla, které odráží přechod barokního hudebního stylu v klasicistní. V jeho tvorbě jsou zahrnuty jak monumentální duchovní skladby (Stabat mater, Te deum, Salve regina a trojí Requiem) tak sklady varhanní a nepřeberné množství děl instrumentálních. Z těchto jsou nejznámější Zachovy Sinfonie pro smyčcové nástroje, koncerty pro flétnu či hoboj nebo sólové koncerty pro cembalo.

28.3.2016 19:03:49 Redakce | rubrika - Zveme ...

Časopis 42 (2016) - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Zveme ...

Procházky uměním v Museu Kampa představí světovou premiéru

Jitka Hosprová, viola

V rámci koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Procházky uměním v Museu Kampa zazní 3. listopadu 2016 svět ...celý článek


Galavečer Pocta Pavlu Šmokovi představí PKB

Holoubek - Pražský komorní balet (Foto: Michal Hančovský)

Pavel Šmok (*22. října 1927 - †4. dubna 2016), jeden z největších tuzemských choreografů a protagonistů ...celý článek


Baletní GALA #1 / Špičkový balet nejen na špičkách

Plakát Baletního GALA #1

Již tento pátek 21. října 2016 od 19:00 hodin v DK Metropol budou mít možnost diváci na jihu Čech navštívit ba ...celý článek


Čaroděj a jeho sluha

Vizuál - Ensemble Opera Diversa

Ensemble Opera Diversa uvádí strašidelnou operní pohádku Čaroděj a jeho sluha s podtitulem „Opera pro tř ...celý článek


Vagnerová / Javorský: Lešanské jesličky

Lešanské jesličky (Foto: Michal Hančovský)

Představení Lešanské jesličky je inspirováno stejnojmennou vánoční baladou, která je zároveň poslední dokončen ...celý článek


Příležitost dělá zloděje aneb italština pro zamilované

B. Polášková, P. Malý a K. Vylíčilová (Foto: Michal Siroň)

První premiéru letošní sezóny připravil pro diváky soubor opery ...celý článek



Časopis 42 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Stanislav Libenský Award 2016

1. místo - Natsuki Katsukawa (Vzorky z mikrosvěta)

Osmý ročník prestižní soutěžní výstavy skla Stanislav Libenský Award představuje nejlepší práce absolventů vys celý článek

další články...